Rozbřesk: Pro ČNB se pomalu vyjasňuje

Nová data přicházející z tuzemské i evropské ekonomiky dávají pomalu a jistě dohromady obrázek, nad kterým se bude na konci března ČNB rozhodovat o dalším případném zvýšení úrokových sazeb. Už má za sebou test prognózy HDP i mezd, který v prvním případě dopadl lépe, ve druhém hůře, a včera centrální banka mohla opět zjistit, jak přesná je ve svém odhadu inflace. Únorové inflační číslo se podle očekávání přiblížilo horní hranici tolerančního intervalu, nicméně odchylka od prognózy se tentokrát snížila z lednového půl procentního bodu na tři desetiny. I když jádrová inflace už nevzrostla a setrvala na lednových tří procentech, zůstávají inflační tlaky v české ekonomice podle ČNB silné, a to především „díky“ zvyšování mezd a pokračujícímu růstu ekonomiky.

Inflace sice doposud rostla svižnějším tempem, než centrální banka předpokládala, nicméně její vývoj nevyžaduje akutní zásah ze strany centrální banky. A to možná hned z několika důvodů. Minimálně už proto, že za polovinou inflace můžeme hledat rostoucí náklady na bydlení. Nájemným ovlivněným napětím na realitním trhu počínaje, teplem, elektrickou energií a plynem konče. Tedy faktory, na něž má politika centrální banky jen velmi omezený (ne-li žádný) vliv. Navíc sama ČNB ve svém aktuálním komentáři předpokládá pokles inflace už ve druhé polovině roku, takže si vlastně lámat hlavu nad starým únorovým číslem ani nemusí. Brzkou reakci ČNB relativizuje i postoj ECB, která dala jasně najevo, že růst jejích úrokových sazeb může přijít na řadu nejdříve až někdy v příštím roce.

Tuzemská centrální banka opravdu nemusí nikam pospíchat minimálně do té doby, dokud se nevyjasní současná zahraniční rizika a nejistoty a možná se i trochu neozřejmí přetrvávající kontrast mezi vcelku pozitivními tuzemskými (leč starými) hard daty a aktuálními slabými měkkými ukazateli v podobě slabších podnikatelských nálad nebo průmyslového PMI atakujícího šestiletá minima. K tomu může nakonec dojít už tento pátek, kdy budou zveřejněny lednové výsledky tuzemského průmyslu vč. jeho zakázek a ještě předtím se dozvíme, jak dopadly únorové prodeje nových aut v EU. Vzhledem k výsadní pozici tohoto průmyslu v české ekonomice se může ukázat, zda letos bude motorem nebo brzdou ekonomického růstu, respektive zda pomůže naplnit velká očekávání ČNB.

TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se včera pohybovala bez nějakého trendu okolo úrovně 25,65 EUR/CZK a směr jí nedala ani nejnovější inflační čísla. I komentář ČNB k těmto výsledkům vyzněl spíše poklidně, když mimo jiné zmínil návrat inflace do blízkosti cíle už ve druhé polovině roku. Centrální bance se postupně skládá obrázek letošního vývoje ekonomiky, který může konfrontovat se svojí prognózou a (ne)reagovat. Prozatím ji nic nenutí k rychlé reakci, mj. proto, že zahraniční rizika a nejistoty se od posledního zasedání bankovní rady vlastně nijak nezměnily nebo alespoň nezmírnily. Šancí pro dnešek je pokrok brexitu, nicméně do výsledku hlasování není nic jisté.

Zahraniční forex
V kauze brexit došlo na poslední chvíli k poměrně dramatickému obratu, když britské premiérce Mayové se na poslední chvíli podařilo od Bruselu získat ústupky (ve věci hranice s Irskem), které by mohly přesvědčit řadu poslanců, aby nakonec hlasovali dnes večer pro obměněnou původní dohodu o rozlučce s EU. Libra na tyto zprávy viditelně posílila, ale je otázkou, zdali je optimismus na místě, když Mayová musí získat na svou stranu 230 poslanců, aby návrh protlačila dnes večer parlamentem (opoziční Labour party již uvedla, že bude hlasovat proti). Libra tedy vyhráno ještě zdaleka nemá, nicméně pokud by se večer ukázalo, že dohoda prošla, je třeba počítat s jejím dalším posílením, což samozřejmě posunulo i eurodolar vzhůru (to však platí i naopak - tedy pokud britský parlament opět smete návrh snadno ze stolu).

Ropa
Ropa Brent profituje z komentáře saúdského ministra energetiky al-Faliha, který naznačil, že jeho země dále přitvrdí v těžebních škrtech. Dle jeho slov by tak saúdské exporty surové ropy měly v dubnu klesnout již pod 7 mil. barelů denně, což by bylo nejméně od roku 2010.

Včera zveřejněný výhled Mezinárodní energetické agentury (IEA) není příjemným čtením pro OPEC. Pařížská agentura totiž očekává další expanzi amerických producentů břidlicové ropy, kteří budou v následující pětiletce zodpovědní za 70 % přírůstku globální těžby ropy. Navíc, výjimečnost břidlicového fenoménu podtrhuje fakt, že USA by měly již v roce 2023 překonat Rusko v pozici druhého největšího exportéra ropy a dostat se těsně za Saúdskou Arábii. Zajímavý vývoj lze pak očekávat také na poptávkové straně, kde by mělo postupně docházet nejen k poklesu růstu spotřeby ropy, ale těžiště tohoto růstu se bude přesouvat z Číny do Indie.