Děti jsou líné krájet i obírat maso. V koši končí 240 tun jídla denně

Až 240 tun jídla ze školních jídelen končí denně v popelnicích. Podle odborníků jsou děti čím dál vybíravější a často i líné, a to třeba i používat příbor. Například maso tak raději vyhodí, než aby si ho nakrájeli. Na vině jsou prý také rodiče, kteří méně vaří a nevedou prý děti k tomu, aby si jídla vážily.

Dřív děti nejedly, protože jim ve školní jídelně nechutnalo. Dnes vyhazují jídlo, protože jsou líné ho krájet nebo obírat. Špatné stravovací návyky pak vedou k většímu plýtvání.

"Kuřecí stehýnka končí v koších. Děti třeba nechtějí používat příbor, protože jim velmi vyhovuje vidlička a v druhé ruce drží mobil. Prostě se to diametrálně změnilo," sdělila manažerka spolku Skutečně zdravá škola Karolína Kalmincerová.

Barely plné zbytků jsou tak každodenní praxí školních jídelen. "Ono by šlo zjednodušeně říci, že se chuťové preference dětí zredukovaly k naprosté jednotvárnosti. Točily by dokola neustále jedna a ta samá jídla. Všechno ostatní končí v odpadcích," dodala Kalmincerová.

"Když jsou třeba omáčky, rajská, svíčková, tak ne. Ale když jsou třeba luštěniny nebo kuřata, která musí obírat, tak to vrací ve velkém," potvrdila kuchařka školní jídelny Veronika Šedivá. Ročně skončí v koši ze školních jídelen asi 48 tisíc tun jídla. Když to přepočteme na porce, jedná se asi o 96 milionů.

"Zúčastňujeme se různých projektů, aby se děti naučily jíst neznámá jídla. Stravovací návyky u některých dětí jsou velmi špatné. Jsou zvyklé chodit s rodiči do restaurací, neznají moc dobře nová jídla," uvedla ředitelka základní školy T. G. M. Ruzyně Dana Hudečková.

Co ale u dětí propadá úplně, jsou polévky. "Říká se tomu pozice lídra. Když jeden náctiletý v té frontě na polévku řekne 'tu já nejím', tak vám můžu zaručit, že celá fronta si ji nevezme také," tvrdí Kalmicerová.

Cena jednoho oběda se pohybuje kolem dvaceti korun. Rodiče tak za školní obědy utratí měsíčně stovky korun, mnohdy je vyhodí oknem, jak se ukazuje.