Proč dělají investoři hloupé chyby

Většina investorů dělá hloupé chyby. Někteří si je uvědomí a snaží se z nich poučit, jiní se dokonce snaží poučit z chyb ostatních lidí, většina se ovšem nepoučí nikdy ani z chyb vlastních. Co nás vlastně vede k opakování špatných rozhodnutí?

Adam Robinson, zakladatel společnosti Robinson Global Strategies, definoval hloupost jako "přehlížení nebo odmítání jasných a důležitých informací".Přestože to neřekl v souvislosti s investicemi, tuto definici lze použít i na investiční proces. Přestože dění na trzích ovlivňuje náhoda, nejistota a nálada investorů, i v tomto prostředí existují zřejmé, důležité a často srozumitelné informace, které se investoři z nějakého důvodu rozhodnou přehlížet. To vede ke špatným rozhodnutím a ještě horším výsledkům.

Každý investor by měl vědět, že investovat do aktiva poté, co zaznamenalo výjimečně dobré výnosy, není dobrý nápad, ale i tak to děláme. Také bychom měli znát nevýhody časování trhu a využívat výhody složeného úročení, i tak ale řešíme krátkodobé pohyby cen. To vše jsou známé a důležité věci, které však často přehlížíme.

Robinson uvedl sedm faktorů, které vedou lidi k hloupým rozhodnutím a jež lze aplikovat i na oblast investic. Joe Wiggins ze společnosti Aberdeen Standard Investments přidal navíc ještě dva faktory, které mohou vést ke špatným investičním rozhodnutím.

Nekompetentnost

Ekonomové předpovídají pohyby na akciových trzích, manažeři fondů káží o ekonomice a drobní investoři se zabývají intradenním obchodováním. Zdá se, že neexistují hranice a že všichni mají (a musejí mít) názor na všechno. Investování je ale dost obtížné na to, abychom rozhodovali v oblastech, v nichž nemáme žádné speciální dovednosti, a ve kterých navíc neexistují důkazy o tom, že by někdo vykazoval konzistentně vysokou úroveň těchto dovedností.

Stres

Když se každý den potýkáme s náhodnými cenovými výkyvy, je téměř jisté, že stres a strach nakonec povedou k rozhodnutím, která budou mít za následek nepříznivé výsledky.

Spěch

Každodenní zprávy o dění na finančních trzích nás často vedou k tomu, že máme potřebu okamžitě jednat. Rozhodujeme se tak příliš rychle, což mívá za následek zbytečné dodatečné náklady.

Fixace na výsledek

Problém fixace na výsledek a s tím související chyby (outcome bias) je na finančních trzích obzvláště škodlivý. Je to dáno velkou mírou náhodnosti u výsledků (zejména v krátkodobém horizontu), což znamená, že i dobrá rozhodnutí mohou vést ke špatným výsledkům. Někdy je naopak i hloupost odměněna.

Příliš mnoho informací

Příliš mnoho informací může být problém, protože je složité najít ty, které jsou opravdu relevantní pro investiční rozhodování. Vzhledem k velkému objemu dat máme tendenci na ně reagovat nečekaně.

Skupinová a sociální soudržnost

Investiční rozhodování je často ovlivněno tím, co dělají ostatní. A i když nakonec jejich nápady mohou být nesmyslné, necháváme se ovlivnit a přizpůsobujeme se.

Vliv autority

V žádné jiné oblasti není tolik odborníků než na finančních trzích (když pomineme trenéry fotbalové reprezentace). Každý z nich nabízí spolehlivé předpovědi a přesvědčivé nápady, působí inteligentně a sebejistě. Ale měli bychom si položit otázku, zda je potřeba jim vždy naslouchat.

Přemíra sebedůvěry a ego

Často si uvědomujeme zásadní informace a problémy, ale nevěříme, že se týkají i nás. Jakkoli jsou naše šance třeba minimální, máme pocit, že to zvládneme.

Vnější zdůvodnění

Aby profesionálové omluvili vysoké poplatky, musejí působit tak, že toho hodně dělají. Zaneprázdněný hlupák je hodnocen mnohem lépe než ten, kdo nic nedělá.

Asi neexistuje vhodnější prostředí pro hloupé chyby, než jsou finanční trhy. Nutí nás k nim jak prostředí, tak zpětná vazba, často nevyzpytatelná. I po hloupých chybách je někdy možné vydělat, což nás následně utvrzuje v tom, že jsme právě my ona výjimka potvrzující pravidlo. Ve skutečnosti jí nejsme, jen občas mámě štěstí.

Další článek: Problém (nejen) hodnotových akcií