Něco se začíná dít, úvěrový impuls opět klesá

Globální úvěrový impuls opět klesá, zejména v rozvinutých tržních ekonomikách. Důvodem je hlavně normalizace monetární politiky. Pomalejší úvěrový impuls nám sděluje, že pokud největší světové ekonomiky nepřikročí v roce 2019 k masivní koordinované intervenci, čeká růst a domácí poptávku zpomalení.

Globální úvěrový impuls – druhá derivace globálního růstu úvěrů a hlavní hybatel ekonomické aktivity – opět klesá k 3,5 % HDP oproti 5,9 % v předchozím čtvrtletí. V tuto chvíli polovina zemí v našem vzorku, které představují 69,4 % globálního HDP, zaznamenala zpomalení úvěrového impulsu.

Významné výjimky tvoří Spojené státy, Japonsko a Velká Británie, avšak v ostatních rozvinutých zemích vnímáme zpomalení úvěrového impulsu, zatímco rozvíjející se trhy zaznamenaly značný nárůst toku nového úvěru. Vyšší úvěrový impuls v rozvíjejících se zemích můžeme interpretovat jako přímý důsledek opatření na podporu ekonomiky proti přetrvávajícím problémům (nižší likvidita, vyšší náklady na USD a horší finanční podmínky).

Negativnější trendy v rozvinutých zemích jsou naopak způsobeny normalizací monetární politiky. V eurozóně je úvěrový impuls stále slabý a blízko nule, což naznačuje začátek nového, restriktivnějšího, úvěrového cyklu. Globální úvěrový impuls nám v podstatě říká, že růst a domácí poptávka, které s úvěrovým impulsem silně korelují, budou zpomalovat, pokud v roce 2019 nedojde k masivní koordinované intervenci největších světových ekonomik.

Čína, motor globálního úvěru
Tak jako v předchozím čtvrtletí je i teď Čína hlavním motorem globálního úvěrového impulsu. Bez Číny by byl globální úvěrový impuls blízko nule. Čínský stimul představuje 34 % globálního růstu, což odpovídá společnému příspěvku Spojených států a eurozóny, nebo 70 % růstu výroby asijských rozvíjejících se trhů. Vyhlídky čínského úvěrového impulsu byly v předchozím čtvrtletí revidovány výš na 7,4 % HDP, což je nejvyšší úroveň od roku 2013. Nyní je o něco níž na 6,4 % HDP.

Předpokládáme, že úvěrový impuls zůstane i v nadcházejících čtvrtletích silný, protože Čína směřuje k vyšší podpoře ekonomiky, aby vyvážila negativní dopady obchodní války. Vzhledem k obavám politiků o stabilitu čínského juanu asi nemůžeme očekávat rozsáhlý fiskální a monetární stimulus. V prvním čtvrtletí 2019 je však vysoká pravděpodobnost, že dojde k opatřením umožňujícím otevření nových trhů, včetně např. snížení cel u řady zboží a snížení požadavků na úroveň bankovních rezerv.
Graf: Globální úvěrový impuls + hlavní země
 
Riziko poklesu britské ekonomiky zůstává vysoké
Britský úvěrový impuls je jeden z nejnižších mezi rozvinutými trhy, avšak v poslední době se vrátil do kladných čísel. Bylo to však příliš málo a příliš pozdě, než abychom mohli vyhlídky britské ekonomiky v roce 2019 změnit na optimistické. Předpokládá se, že růst dále zpomalí, i když zůstane nad svým potenciálem. Další hlavní indikátory také ukazují na rizika poklesu, zejména kvůli rostoucím obavám z brexitu.

Ačkoli riziko recese je v roce 2019 nízké, myslíme si, že britská ekonomika je velmi negativní, protože všechny scénáře „po brexitu“ jsou horší, než setrvání v Evropské unii.
Americká ekonomika zřejmě zpomalí

Jak už jsme uvedli, americký úvěrový impuls se zotavil na 0,7 % HDP oproti -1,1 % HDP v předchozím čtvrtletí. Toto zrychlení je možné částečně vysvětlit díky silné poptávce po komerčních a průmyslových půjčkách od počátku roku 2018 a důvěře v ekonomiku vyjádřené silnými soukromými investicemi a spojené s Trumpovou daňovou reformou.

Tyto faktory však nemohou dlouho vydržet a předpokládáme, že úvěrový impuls poklesne společně s poklesem růstu HDP. Naše předpověď pro letošní HDP vychází pod konsenzus, na 1,9 %. Výraznější zpomalení trhu s nemovitostmi – spolehlivý ukazatel stavu ekonomiky jako celku – a sklon křivky výnosů naznačují, že ekonomika není tak silná, jak americká vláda věří.

O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.