Zahradnictví praskají ve švech. Lidé se už připravují na jaro

Zahrádkářům se blíží sezóna. Přípravy na jaro už začínají. Že Češi jsou kromě houbařů i národem zahrádkářů, dokládá to, že vypěstují zhruba třetinu zeleniny z celkové tuzemské produkce, u ovoce dokonce polovinu.

Sice ještě mrzne, zahrádkáři už ale pomalu začínají s přípravami záhonů na jaro. "Jak vysvitne sluníčko, tak to lidem úplně nalije krev do žil a táhne je to na zahradu a přemýšlí, co mají sázet a kam sázet," řekl Jiří Chládek, majitel zahradnictví.

"My musíme počkat, až ten sníh úplně roztaje, až půda oschne a až se ohřeje. Jediné, co teď můžeme dělat, jsou ty přípravné práce," vyvětlila Marta Pawlicová, tajemnice Svazu zahrádkářů.

Že se sezóna blíží, cítí i v zahradnictvích. Lidé ve velkém vybírají cibulky nebo semínka. Kdo si sám nepěstuje - není dneska in. Kdo nemá vlastní zahradu, nebo záhonek u domu - sází alespoň na balkóně. Na parcely v zahrádkářských koloniích se tvoří pořadníky a čekací lhůta je až deset let.

"Kdybysme jich měli desetkrát víc, tak to všechno udáme. Je strašně moc zájemců a volají skoro každý den," doplnila Pawlicová.

Zahrádky jsou dnes cenný artikl. V okolí Prahy nebo Brna se jejich cena pohybuje od 1300 po 1700 korun za metr čtvereční. V menších městech vás ale vyjde zhruba na polovinu. Za statisíce ale někteří zahrádkáři prodávají i nájemní smlouvy.

"Některý vychytralci se rozhodnou a chtějí tu půdu, která jim nepatří, zpeněžit. Mají tam boudičku, která stojí dvě padesát a chtějí za to třeba sto tisíc korun," dodala Pawlicová.

V posledních letech roste zájem i o takzvané komunitní zahrady. Tady si lidé mohou záhonek pronajmout a pěstovat na něm, co chtějí. Komunitní zahrady jsou fenoménem posledních deseti let.

 Vznikají především ve velkých městech a záhonky většinou o velikosti metr na metr si nejčastěji pronajímají mladé rodiny s dětmi. Například v Praze za posledních několik let vzniklo deset komunitních zahrad, v Brně osm.