Vývoj na devizovém trhu v 7. týdnu (11.2.-15.2.2019)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,0 % m/m a 2,5 % r/r
CZ - Domácí ekonomika ve 4. čtvrtletí vzrostla o 1,0 % k/k a 2,9 % r/r
EZ - HDP eurozóny ve 4. čtvrtletí vzrostl o 0,2 % k/k a 1,2 % r/r
US - Maloobchodní tržby v prosinci poklesly o 1,2 % m/m

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

DE - Index podnikatelského klimatu Ifo (únor)
EZ - Kompozitni index PMI (únor) - předběžný odhad
PL - Průmyslová produkce (leden)
US - Zápis z lednového zasedání Americké centrální banky (Fed)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna vůči euru v první polovině týdne oslabila až těsně pod hladinu 25,90 CZK/EUR (letošní minimum koruny), avšak výraznější růst inflace a HDP koruně ve druhé polovině týdne pomohl posílit až k hladině 25,70 zkraje pátečního odpoledne.
• V tomto týdnu byly zveřejněny dvě důležité statistiky z domácí ekonomiky – lednová inflace a hrubý domácí produkt (HDP) za 4. čtvrtletí loňského roku. Spotřebitelské ceny v lednu pořádně přidaly na tempu, když oproti prosinci vzrostly o 1,0 % a v meziročním srovnání o 2,5 %, což bylo o 0,5procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB). K meziměsíčnímu zvýšení spotřebitelských cen v lednu významně přispěly náklady spojené s bydlením, a to zejména elektřina. V meziročním srovnání potom náklady spojené s bydlením stály více jak z poloviny za růstem lednové inflace. V lednu dále akcelerovaly ceny služeb, které meziročně vzrostly o 3,9 % a jádrová inflace i díky tomu zrychlila na 3 %. Předchozí čísla lze zjednodušeně interpretovat tak, že v české ekonomice jsou na začátku letošního roku patrné silné domácí inflační tlaky.
• Česká ekonomika v závěrečném čtvrtletí loňského roku významně zrychlila. Oproti 3. čtvrtletí vzrostla o 1,0 %, meziročně o 2,9 % a v souhrnu za celý loňský rok o 3,0 %. Strukturu HDP Český statistický úřad ještě nezveřejnil, ale z jeho komentáře je zjevné, že hlavním zdrojem růstu ve 4. čtvrtletí byla především zahraniční poptávka. Ostatně již měsíční statistiky ze zahraničního obchodu toto naznačovaly. Kladné příspěvky k růstu ekonomiky přišly i od investic a spotřeby domácností. V souhrnu za celý loňský rok domácí ekonomika vzrostla o velmi solidní 3 %, když motorem růstu byly loni primárně investice a spotřeba domácností. Růst o 3 % je na první pohled sice lehce slabší číslo, avšak je nutné si uvědomit, že se česká ekonomika loni dostala na hranici svých produkčních možností, a i nadále se nachází nad svým potenciálem. Z tohoto pohledu je tak růst o 3 % velmi solidní, a to navzdory tomu, že další ekonomiky regionu jako Maďarsko, Polsko či Slovensko loni rostly ještě rychleji.
• Obě dvě výše uvedené statistiky, HDP a především inflace, představují jednoznačně proinflační riziko pro únorovou prognózu ČNB. Ostatně to, že v české ekonomice jsou nyní poměrně dost silné domácí inflační tlaky, je zcela zjevné. Pokud bychom se dívali výhradně na domácí faktory a přidali k tomu i slabší kurz koruny, tak dojdeme k jednoznačnému závěru, že další zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB je nezbytné. Smíšený obrázek však dostáváme, pokud k domácím faktorům přičteme i vývoj v zahraničí, který není zrovna dvakrát optimistický. A tak výsledně ani silný HDP (je to navíc číslo z minulosti), ani zrychlení inflace není jednoznačnou zárukou, že ČNB na nadcházejícím březnovém zasedání sazby zvýší.

Vývoj USD/CZK

• Koruna vůči americkému dolaru sice v úvodu týdne oslabila až těsně pod hladinu 23 CZK/USD, avšak další ztráty si již nepřipsala. Obchodování během týdne probíhalo především v rozmezí 22,80 – 22,90 CZK/USD.
• Pokud pominu 3. kolo obchodního jednání mezi USA a Čínou, tak v tomto týdnu byly v USA zveřejněny dvě důležité statistiky – inflace a maloobchod. Zatímco lednová inflace ukázala solidní růst (celkové číslo je s ohledem na volatilitu cen pohonných hmot zavádějící a lepší vhled poskytuje tzv. jádrová inflace s růstem o 2,2 % r/r), tak maloobchod jednoznačně zklamal. Pokles maloobchodu byl v prosinci s 1,2 % m/m nejprudší od roku 2009 a výrazný byl i propad maloobchodu v tzv. kontrolní skupině (bez aut a pohonných hmot) o 1,7 % m/m. Po středečním rychlejším růstu lednové inflace byl tak čtvrteční maloobchod pro změnu jednoznačným vzkazem pro Americkou centrální banku (Fed) – úrokové sazby zatím nezvyšovat!

Vývoj PLN/CZK

• Koruna v tomto týdnu vůči polskému zlotému se trvale posilovala a dostávala se stále hlouběji pod hranici 6 CZK/PLN. V pátek zkraje odpoledne se již kurz nacházel na úrovni 5,93 CZK/PLN a koruna tak byla nejsilnější od poloviny loňského září.
• Tři středoevropské země, tři nezávislé centrální banky, ve všech třech zemích rekordně nízká nezaměstnanost a rychlý růst HDP. Řeč je o Česku, Maďarsku a Polsku. Zatímco v prvně dvou jmenovaných zemích se jádrová inflace (inflace očištěná o volatilní položky jako potraviny a pohonné hmoty) nachází na vysoce nadprůměrných hodnotách na 3 % (Česko) a 3,2 % (Maďarsko), tak v případě Polska zůstává situace odlišná. Přestože Polsko na první pohled splňuje parametry země, kde mají být silné domácí inflační tlaky, tak vývoj spotřebitelské inflace je stále utlumený. Konkrétně v lednu spotřebitelské ceny vzrostly jen o 0,9 % r/r, což je hluboko pod inflačním cílem tamní centrální banky (NBP) s 2,5 %. Na rozdíl od koruny a forintu, tak polský zlotý v tomto týdnu nedostal od inflace podporu, tak jako dvě jmenované středoevropské měny.

Vývoj EUR/USD

• Euro vůči americkému dolaru v první polovině tohoto týdne oslabilo a zamířilo nejprve pod hladinu 1,13 a ve čtvrtek ráno až k 1,125 USD/EUR. Jedná se o nejslabší hodnoty eura v letošním roce a zároveň nejslabší hodnoty od poloviny loňského listopadu. Hlouběji pod 1,125 se dolar do začátku pátečního odpoledne dostat nedokázal. Tyto řádky jsou psány před odpoledními daty z USA a také před informacemi z obchodního jednání mezi USA a Čínou.
• Statistiky zveřejněné v tomto týdnu z evropské ekonomiky (eurozóny) příliš nepřesvědčily. Prosincová průmyslová produkce poklesla ještě výrazněji, než se čekalo (-0,9 % m/m a -4,2 % r/r) a zpomalení ekonomické aktivity jasně demonstrovala i čísla o HDP ze 4. čtvrtletí loňského roku (růst o 0,2 % k/k a 1,2 % r/r). Zatímco předchozí statistiky jsou především potvrzením minulosti, tak lednová registrace nových aut v EU25 (pokles o 4,6 % r/r) má již aktuálnější vyznění a bohužel nijak optimistické. Meziroční pokles registrací aut pokračoval v lednu již pátý měsíc v řadě, ačkoliv tempo poklesu nebylo tak silné jako v předchozích měsících.
• Pojďme se v rychlosti podívat na největší evropskou ekonomiku, Německo. To se v závěru loňského roku jen těsně vyhnulo tzv. technické hospodářské recesi, která je charakterizována jako pokles dvou po sobě jdoucích čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že německý HDP ve 3. čtvrtletí poklesl o 0,2 % k/k, ale ve 4. čtvrtletí mezikvartálně stagnoval, tak definice technické recese nebyla naplněna. To však nic nemění na tom, že německá ekonomika ve druhé polovině loňského roku výrazně zpomalila. Podle Destatisu v závěru roku kladně k růstu HDP přispěly především investice a vládní výdaje, méně potom spotřeba domácností a záporný byl příspěvek zahraničního obchodu. V souhrnu za celý loňský rok německý HDP vzrostl o 1,5 % ve srovnání s 2,5 % v roce 2017. A nijak příznivé nejsou výhledy ani na letošní rok, když se prognózy růstu německého HDP pohybují kolem 1 %.