Summers: S čínskou hrozbou by Spojené státy měly naložit jako s tou japonskou či sovětskou

Spojené státy a Čína se stále dohadují kvůli obchodu a technologiím. Známý ekonom Larry Summers přitom tvrdí, že v samotných Spojených státech spolu soupeří dva různé pohledy na to, co je jádrem celého problému ve vztahu k Číně. První z nich zastává americký prezident Donald Trump, kterému nejvíce vadí chronické obchodní deficity, kterých USA s Čínou dosahují. Řešení by pak podle něj a lidí smýšlejících podobně jako on mělo být jednoduché: Čína by měla změnit dodavatele sóji, fosilních paliv a dalších produktů tak, aby jich více dovážela ze Spojených států. Summers ale poukazuje na to, že v takovém případě by dřívější dodavatelé Číny začali exportovat do zemí, kam zase předtím exportovaly Spojené státy. V konečném důsledku by se tak velikost celkových obchodních deficitů a přebytků významně nezměnila.

Druhý pohled se zaměřuje na „problematické praktiky, které Čína používá v klíčových technologických sektorech“. Mezi ně patří krádeže amerických technologií či požadavky, aby americké společnosti podnikaly společně s čínskými, a to zejména s těmi, které mají vazby na vládu. Tito „technologičtí alarmisté“ pak podle Summerse předpokládají, že Spojené státy jsou schopny izolovat své technologie od agresivní politiky Číny tak, aby je nebyla schopna ukrást. Nebo že USA jsou schopny dotlačit Čínu do toho, aby se sama podobných aktivit vzdala. Nic z toho ale podle ekonoma není realistické.

Podle Summerse se současné americké obavy v mnohém podobají obavám, které měly Spojené státy v padesátých letech ze Sovětského svazu či v osmdesátých letech z Japonska. Dnešní technologie, jako je například umělá inteligence, ale nevyžadují speciální zařízení tak, jako tomu bylo u jaderných zbraní v době, kdy spolu soupeřily Spojené státy a Sovětský svaz. Jejich transfer je tudíž mnohem jednodušší. V USA navíc studují tisíce Číňanů, další pracují pro americké společnosti. Nedá se tedy čekat, že by Spojené státy byly schopny po delší dobu izolovat své technologie kromě případu, kdy by došlo k hrubému přerušení ekonomických vazeb.

Summers se domnívá, že stejně tak nelze očekávat, že by Čína dobrovolně upustila ze svého cíle dalšího technologického rozvoje. Nic takového by koneckonců nikdo nepožadoval po USA, jejichž vláda také aktivně podporuje výzkum a vývoj řady nových technologií. Americké pokusy o odvrácení čínské ekonomické hrozby tak mohou přinést nějaké výsledky, ovšem řada z nich bude kontraproduktivní, pokud bude plýtvat energií, která by mohla být dobře využita jinde. Summers dává za příklad boj, který vedla společnost Kodak s japonskou firmou Fuji: „Pokud by si Kodak namísto toho více všímal vývoje v oblasti digitálních fotografií, možná by byl stále významnou společností.“

Po Číně by samozřejmě mělo být požadováno, aby dodržovala své závazky, ale konkurenceschopnost USA bude dána zejména tím, co se bude dít v domácí ekonomice a ne za jednacími stoly. Čínskou výzvu by tedy bylo nejlepší využít tak, jak Američané využili výzvu ze strany Sovětského svazu či Japonska, uzavírá ekonom.

Zdroj: Larrysummers.com