Proč Evropa strukturálně zaostává za USA

Ekonomka Debora Revoltella z Evropské investiční banky na stránkách VoxEU tvrdí, že „Evropa riskuje zaostávání za globální konkurencí“. V době radikální technologické transformace totiž investice evropských firem nedosahují potřebné výše, a to jak na straně hmotných, tak na straně nehmotných aktiv. Podle ekonomky by se tak na našem kontinentu mělo změnit podnikatelské prostředí, systém vzdělávání, infrastruktura, financování inovací a v neposlední řadě by mělo dojít k prohloubení jednotného trhu.

Ve srovnání s USA bylo ekonomické oživené evropské ekonomiky relativně slabé. Po finanční krizi se navíc otevřela mezera mezi investicemi amerických a evropských společností do strojů a vybavení. Zčásti jde o odraz boomu těžby ropy z břidlic, ke kterému došlo ve Spojených státech. I tak ale tento vývoj vyvolává pochybnosti, zda bude Evropa schopna držet tempo v době, kdy probíhají rychlé technologické změny.

Následující graf popisuje konkrétní vývoj do hmotných (plné křivky) a nehmotných (tečkované křivky) aktiv v Evropě a Spojených státech. Na straně nehmotných aktiv jsou americké investice v poměru k HDP soustavně vyšší. A jak bylo uvedeno, po krizi se začala otevírat mezera i u hmotných aktiv:

„Evropské firmy stále nechápou význam různých forem nehmotných aktiv,“ tvrdí ekonomka s tím, že software, dovednosti či transformace organizací tvoří stále podstatnější součást nového digitálního světa. Platí to přitom jak o výrobním sektoru, tak o službách. Ve druhém grafu nalezneme srovnání struktury investic evropských a amerických firem v obou sektorech. V USA je patrný větší podíl investic do softwaru, vzdělávání a transformace organizací. Evropské společnosti mají větší tendenci investovat do strojů a zařízení, a to zejména ve výrobním sektoru:

V EU je také relativně méně firem, které inovují a jen se zaměřují na kopírování inovací od jiných. Nejvíce pak v této oblasti ve srovnání s USA zaostávají nově vznikající společnosti, což je „symptom statického systému, v němž jen málo nových firem nahrazuje ty staré“. Jednou z příčin tohoto stavu je finanční systém, který je v Evropě postaven na bankách. Ty pak nemají takové zkušenosti a ochotu financovat inovace a nehmotná aktiva, což se následně projevuje ve výše popsaném zaostávání Evropy za Spojenými státy.

Podle ekonomky také 77 % evropských firem považuje za brzdu svého dalšího rozvoje nedostatek lidí s potřebným vzděláním a dovednostmi. Slabou stránkou jsou i investice do infrastruktury, které nyní v EU dosahují 1,7 % HDP. Nacházejí se tak na 75 % úrovně z doby před finanční krizí a podle ekonomky tento stav není odrazem toho, že by evropská ekonomika byla těmito investicemi již saturována.

Revoltella tvrdí, že řešením je mimo jiné evropská spolupráce, která bude alokovat národní úspory tam, kde budou využity nejproduktivnějším způsobem. To znamená podporovat finanční integraci a bankovní unii a také využívat zdroje Evropské investiční banky. Nutné je další prohlubování jednotného trhu a zvyšování jeho efektivity. EU by také měla vhodným regulačním prostředím podporovat mladé firmy a usnadňovat jejich vstup na trh.

Zdroj: VoxEU