Jakou investiční strategii uplatňovat v těžkých časech?

Investoři zažívají těžké časy. Vyhlídky světové ekonomiky jsou pochmurné, výnosy finančních aktiv slábnou a obavy z nové recese neustále sílí. Otázka tedy zní: jaká aktiva dokáží nabídnout v době ekonomického oslabení uspokojivé výsledky? Nebo jak investovat v těchto složitých časech rozumně?

I nadále bude platit, že investice je třeba sladit se zvolenou investiční strategií a vyvážením rizika a výnosu. V těžkých ekonomických časech je však kromě toho mimořádně důležité zajistit ochranu kapitálu a uplatňovat selektivní přístup. Snažíme se proto číst mezi řádky ekonomických článků a odhadnout, kde může být v bouřlivých časech dělicí čára mezi dobrými a špatnými investicemi.

Úvěrový impuls klesá
Jedním z oblíbených ukazatelů je náš interní Saxo indikátor globálního úvěrového impulsu. Zohledňuje růst úvěrů a ekonomickou aktivitu. Jeho hodnota v současnosti padá a dosahuje jen hodnoty 3,5 procenta HDP, zatímco v předchozím čtvrtletí to bylo ještě 5,9 procenta. Kromě toho, až polovina zemí, které sledujeme, a které tvoří až 69 procent sledovaného HDP, již vykazuje pokles úvěrového impulsu.

Až na výjimky jako jsou USA, Japonsko a Velká Británie klesá úvěrový impuls zejména na rozvinutých trzích. Naopak na rozvíjejících se trzích vykazuje v dobách ekonomického zpomalení citelný nárůst.
Současný pokles ukazatele nám tedy naznačuje, že globální ekonomický růst a poptávka směřují k poklesu, a to i přesto, že největší světové ekonomiky plánují letos implementovat masivní podpůrné stimuly.

Zpomalení růstu a riziko recese však naznačují i jiné ukazatele. Jako příklad může sloužit Jižní Korea, která je dobrým lakmusovým papírkem světového obchodu a ekonomického růstu. V současnosti vykazuje země negativní výsledky. Průmyslová produkce tam v listopadu klesla o 1,7 procenta, což je varováním pro všechny.

Akciové trhy v nemilosti
Po pádu indexu S&P 500 v prosinci minulého roku o 9,2 procenta všichni nervózní. Našim hlavním odkazem pro toto období je uplatňovat defenzivní strategii. Důležité je minimalizovat volatilitu, a to i za cenu snížení expozice vůči akcím.

Historie nám říká, že výrazné poklesy indexu S&P 500 vedly v nadcházejících šesti měsících většinou k dalším poklesům. Je tedy možné, že při akcích uvidíme další nepříznivý vývoj. Je zároveň třeba si uvědomit, že sama inverzní výnosová křivka nezpůsobuje medvědí trh. Jsou to akce, které klesají v očekávání blížící se recese.

K vyšší volatilitě a poklesem na akciovém trhu vedlo zejména kvantitativní utěsňování centrálních bank. Rizika na těchto trzích jsou proto vysoké, ale myslíme si, že množství špatných zpráv už bylo zahrnuto do cen aktiv.

Od ledna klesla hodnota ukazatele PE na americkém trhu na 15,4, což je zdravá úroveň. Navíc od říjnové korekce není index S&P 500 až tak závislý na výkonech technologických akcií známých pod zkratkou FAANGM (Facebook, Apple, Amazon, Netflix, Google/Alphabet a Microsoft). Očekáváme, že růst zisků bude dosahovat jednociferné hodnoty, možná kolem šesti procent. Po letech silného růstu je to však stále pozitivní vývoj. Hlavním otazníkem do budoucna je monetární politika Fedu.

Nadějí jsou producenti spotřebního zboží
Historické záznamy nám ukazují, že v těžkých časech si vedou dobře akcie firem dodávajících zboží denního spotřebitelské poptávky. Je to logické, protože spotřebitelé budou jejich výrobky kupovat bez ohledu na možnou recesi. Během prasknutí dot-com bubliny si index producentů spotřebitelského zboží polepšil o 28 procent. Index S&P 500 naopak klesl o 34 procent. V období globální finanční krize si spotřebitelský index polepšil o šest procent, zatímco S&P 500 klesl o 25 procent.

Dolar jako bezpečný přístav
Dobrou pomůckou v dobách ekonomického zpomalení může být sledování amerického dolaru. Zhoršení světového obchodu, například pro nárůst protekcionismu, často vede k růstu kurzu dolaru. Investoři se k němu totiž upínají jako k bezpečnému přístavu. Americký dolar je často považován za ochranu před recesí. Když se totiž banky a firmy oddlužují, poptávka po dolaru roste.

Tento rok začal slabší hodnotou americké měny. Pokud se však obavy z amerického a globálního zpomalení potvrdí, je zde potenciál pro nárůst kurzu měny. Podobně jako jsme to viděli v době finanční krize.

Zlato jako žulový sloup investic?
Zdravým přístupem k investicím je vyvážené portfolio. Ještě významnější je takové portfolio během zpomalení ekonomiky. Jak říká přísloví, nedávej všechna vajíčka do jednoho košíku. Multi-asset přístup je jedním z rozumných způsobů řízení portfolia.

Aktivem, které neztrácí svůj lesk ani během krizí, je zlato. Historie ukazuje, že zlato poráží index S&P 500 v těžkých časech zejména proto, že se vyvíjí opačně než ceny akcií. V minulém roce jsme již viděli obnovení zájmu o zlato, které, podobně jako dolar, slouží ke zmírňování rizik spojených s americkým vládním deficitem a obav spojených se světovým ekonomickým růstem.

Prosinec byl pro zlato dokonce nejlepším měsícem za poslední dva roky. Svou pozici změnily i hedgeové fondy, které o šest měsíců dříve spekulovaly převážně na budoucí pokles zlata. V prosinci se však jejich sázka obrátila na růst ceny zlata. Zažíváme nyní náročné dny. Obchodníci a investoři by proto měly být při ochraně svých portfolií zvlášť obezřetní. Myslíme si však, že i tyto časy dokáží investorům nabídnout zajímavé příležitosti.

O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.