Eurozóna bude dál zpomalovat, a to včetně Německa a Francie

Kdy bude dosaženo dna současného zpomalení ekonomiky eurozóny? Podle investiční společnosti Pictet bylo oživení očekáváno už ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku, ovšem „na počátku roku letošního jeho známky stále patrné nejsou“. Důvěra by se ale měla zlepšit ve druhé polovině roku, protože budou slábnout některé faktory, které doposud evropskou ekonomiku brzdily. Mezi ně patří podle Pictetu zejména vývoj kolem italského vládního rozpočtu, nové standardy automobilových emisí, které přispěly k „depresi v prodeji automobilů“, a v neposlední řadě i protesty žlutých vest ve Francii.

Pictet snížil svůj odhad růstu eurozóny pro letošní rok z 1,6 % na 1,4 %. V předchozích letech se přitom tempo růstu pohybovalo blízko 2 %. Jeho tahounem bude i nadále zejména „zdravá domácí poptávka“, riziko představuje hlavně možné oslabení poptávky ze zahraničí. A také hrozba zavedení cel na automobily, tvrdý brexit, eskalace obchodních tenzí, zpomalení v Číně a politická nejistota v zemích jako Itálie a Francie.

V prvním grafu Pictet prezentuje vývoj tempa růstu produktu eurozóny a odhad tohoto růstu založený na PMI:

Druhý graf ukazuje tempo růstu HDP v eurozóně v letech 2017 a 2018 a nový odhad pro rok 2019. Podobně je prezentován historický vývoj a projekce pro ekonomiku německou, francouzskou, italskou a španělskou. Pictet čeká ve všech případech útlum tempa růstu, v případě Německa z 1,5 % v roce 2018 na 1,3 % v roce letošním. Nejrychleji by měla růst i nadále španělská ekonomika, a to o 2,1 %:

Pictet připomíná, že v roce 2018 se sice čekalo zpomalení, ale ne tak prudké, k jakému nakonec došlo. Detailní pohled ukazuje, že do značné míry šlo o odraz slabších exportů. Na nich se mimo jiné projevil opožděný efekt silnějšího kurzu eura z konce roku 2017 a slabost některých trhů, a to zejména v rozvíjejícím se světě (včetně Číny). V neposlední řadě se pak na exportech mohla projevit nejistota týkající se mezinárodní obchodní politiky.

Zdroj: Pictet