Zvýší počty pasivních staveb povinné energeticky úspornější domy?

Postupný přechod k energeticky úsporným stavbám. To je hlavní cíl evropské směrnice EPBD III, která se v posledních letech promítá i do českého prostředí. Budovy by se podle ní měly přiblížit standardu dnešních pasivních domů, konkrétně by měly vykazovat téměř nulovou spotřebu energie. Již od začátku roku 2016 toto pravidlo platí pro státem vlastněné či užívané stavby s energeticky vztažnou plochou nad 1500 m². Od toho loňského pak i pro největší soukromé stavby, a letos se od 1. ledna přeneslo také na budovy s energeticky vztažnou plochou větší než 350 m². V jistém smyslu zlomový však bude až rok příští, kdy budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie i stavby, které se nachází pod hranicí 350 m², tedy i rodinné domy.

Podle technického ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavla Ševčíka by se však mělo jednat o plynulý přechod. „Vzhledem k době, která uplynula od schválení směrnice, se jedná o předvídatelný proces a v podstatě všichni účastníci výstavby měli dostatek času se na novou situaci připravit,“ řekl. Zároveň podle něj ani nehrozí, že by vzhledem k přísnějším energetickým pravidlům, která se od příštího roku budou vztahovat i na rodinné domy, mohlo dojít ke snížení počtu realizovaných stavebních projektů. Ještě optimističtější je v tomto ohledu mluvčí ministerstva průmyslu o obchodu Milan Řepka. „Naopak lze očekávat, že v důsledku naplňování dlouhodobé strategie renovace budov bude trend opačný,“ sdělil.

Investoři se zkušenostmi s pasivními domy mohou navýšit počet realizací

Ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický uvedl, že minimálně zpočátku období, kdy bude nová směrnice platit, může část stavebního trhu vyčkávat. „Jestliže se někteří developeři snaží v současnosti realizovat ve větší míře projekty podle zažitých pravidel tak, aby předešli dosud nevyjasněným podmínkám směrnice, lze očekávat určité ochlazení trhu a vyčkání na zveřejnění platných požadavků nové legislativy. Jako dlouhodobou fázi bych to však neviděl,“ řekl. Naopak investoři, kteří v současnosti již realizují pasivní domy a energeticky úsporné budovy, podle něj své realizace pravděpodobně navýší, protože již mají zkušenosti.

Výrazně vyšší zájem o energeticky úsporná řešení ještě v letošním roce však někteří odborníci příliš neočekávají. „Vzhledem k předvídatelnosti tohoto procesu by z našeho pohledu nemělo dojít k větším otřesům na straně poptávky,“ sdělil Ševčík. Mezi taková řešení se řadí celá řada prvků stavby, například i stínicí technika, jejíž venkovní varianty mohou v zimě výrazně snížit náklady na vytápění, zatímco v létě díky ní není potřeba domácnost dodatečně chladit.

„Poptávka po venkovním typu stínění každým rokem roste. Lidé si uvědomují její vysokou efektivitu, u žaluzií hraje roli i estetický prvek. Nárůst očekáváme i pro další roky, je přitom možné, že se na tom z části podepíší i nová pravidla pro energetickou úspornost rodinných domů. Primárně však bude stále rozhodovat vkus a preference uživatelů,“ uvedl Jan Malysz, obchodní ředitel společnosti Lomax, která se zabývá výrobou stínicí techniky a garážových vrat.

Výrazných energetických úspor lze dosáhnout i za pomocí prvků takzvané chytré domácnosti. Podle Jaroslava Zemana, jednatele české divize společnosti Somfy, která v této oblasti působí, však nelze hledat přímou spojitost mezi přísnějšími pravidly pro výstavbu a vyšším zájmem o tato řešení. „Míra poptávky je určována spíše zájmem uživatelů o větší pohodlí, komfort a kontrolu v domácnostech,“ uvedl Zeman.

Energeticky úsporné bydlení nemusí znamenat vyšší pořizovací cenu

Otázkou zůstává také skutečnost, zda se nová pravidla promítnou i do nákladů na stavbu. Podle Ševčíka směrnice přináší povinnost realizovat nová technická řešení, která na jedné straně mohou vyvolat větší finanční nároky, na druhé straně by však mělo dojít i k úspoře nákladů na energie. Tomáš Vanický naopak uvedl, že záleží především na schopnosti jednotlivých aktérů stavby daný projekt optimalizovat.

„Mezi realizacemi pasivních domů lze nalézt i stavby, jejichž pořizovací cena je nižší než u některých energeticky náročnějších budov stejné velikosti, které navíc nezajišťují požadavky na emise CO₂ a zdravé vnitřní prostředí. Architekt, projektant nebo stavitel, který má zkušenosti, umí optimalizovat projekt od počátku, zorganizovat si a pohlídat výstavbu, nebude muset přicházet s velkou změnou ceny,“ řekl.

Nová legislativa naopak podle Vanického může pomoci přinést promyšlenější návrhy, které svými pořizovacími i provozními náklady budou daleko úspornější než v současnosti stavěné budovy. S tím souhlasí i Jan Malysz. „Pokud bude jasně daný energetický standard, může to znamenat vytvoření základních komplexních návrhů, ze kterých budou nové stavby vycházet. Rádi se na takových řešeních budeme podílet, ve výsledku totiž mohou znamenat vyšší komfort nejen pro všechny aktéry stavby, ale také pro samotného uživatele,“ uzavřel obchodní ředitel společnosti Lomax.