Dva týdny centrálních bank

Ve čtvrtek minulého týdne proběhlo první měnověpolitické jednání ve Frankfurtu, na kterém rada guvernérů rozhodla podle očekávání ponechat současné nastavení měnových podmínek beze změny. Změny se nedočkal ani výsledný text z jednání. Úrokové sazby zůstanou na současných úrovních minimálně až do září a výnosy z nabytého portfolia budou reinvestovány v plné výši ještě dlouho po prvním zvýšení úrokových sazeb. Jedinou avšak zásadní změnou je vyhodnocení rizik. Ta byla přehodnocena směrem dolů. Naposledy tak vyhodnotila situaci bankovní rada v září 2011. Důvody jsou jednoznačné: geopolitická nejistota, nebezpečí rostoucího protekcionalismu, nejistota ohledně Brexitu a rostoucí volatilita na finančních trzích. Rétorika ECB tak vzbuzuje nejistotu nad prvním zvýšením sazeb. Trh dále posunul očekávání tohoto rozhodnutí až do příštího roku. Tým RBI nicméně zůstává optimistický a i nadále očekává zvýšení depozitní sazby ve třetím čtvrtletí a hlavní sazby v závěru roku. Většinu zmíněných důvodů považujeme pouze za dočasné a i přes slabší inflaci by mělo v tomto roce dojít k odpoutání úrokových sazeb ode dna. 

Ve středu proběhne také první jednání Fedu v tomto roce. Trh nedávno přehodnotil svá očekávání a v současnosti předpokládá konec utahování měnových podmínek. Také tým RBI neočekává, že by tuto středu a ani v březnu mělo dojít ke zvýšení. Aktuální data z americké ekonomiky vysílají rozporuplné signály, k čemuž se přidává nejdelší vládní „shutdown“ v historii, který si začíná vybírat svou daň.

Zvětšující se nejistotu z vnějšího prostředí začíná vnímat i ČNB (o německých předstihových ukazatelích jsme psali zde https://bit.ly/2G1C24d). Stále častěji ji zmiňují členové bankovní rady ve svých rozhovorech a projevech. Prozatím však očekáváme, že nová prognóza centrální banky a slabší koruna poslouží jako argument k únorovému zvýšení úrokových sazeb.