Německé automobilky v chaosu, ale zbytek země prosperuje

Německé hospodářství možná směřuje k „technické recesi“, která je definována jako dvě za sebou jdoucí čtvrtletí negativního ekonomického růstu. Leonid Bershidsky na stránkách Bloombergu ovšem tvrdí, že taková definice budí v tomto případě mylný obrázek, protože „země není ve skutečnosti v žádných problémech“ a špatná ekonomická data, která poslední dobou přicházejí z části její ekonomiky, jsou odrazem „jedné změny v regulaci, která vyvolala chaos v automobilovém průmyslu“.

Minulý týden bylo zveřejněno, že německá průmyslová produkce meziměsíčně klesla o 1,9 %, což je největší pokles od srpna 2015. Příčinou je zejména propad výroby spotřebního zboží o 4,1 %, který je zase odrazem kolapsu v prodejích automobilů. Automobilky přitom generují asi 20 % průmyslových tržeb a nové registrace se v Německu v listopadu meziročně propadly o 9,9 %. Za tímto vývojem stojí podle Bershidskyho takzvaná Worldwide Harmonized Light Vehicle Test Procedure (WLTP), tedy nové emisní testy, které pracují s reálnými daty z provozu a ne s daty z laboratoří.

„Německé firmy byly na změnu naprosto nepřipravené a musely kvůli novým testům pozastavit prodeje řady modelů,“ píše Bershidsky. Výsledkem byl nečekaný řetězec negativních ekonomických překvapení, ale celá věc hlavně ukázala na vážné problémy v německém automobilovém odvětví. To se dlouho těšilo ochraně ze strany vlády a přitom ohrožovalo životní prostředí a porušovalo zavedené standardy. Firmy jako VW tak zaplatily miliardy dolarů pokut ve chvíli, kdy se ukázalo, že podváděly při testech emisí. Ani to je nedonutilo připravit se včas na novou regulaci. „To ovšem neznamená, že je něco v jádru špatného s celou německou ekonomikou. Ta v některých oblastech přináší i pozitivní překvapení, jako například u maloobchodních tržeb či spotřebitelské důvěry,“ tvrdí novinář.

Německé automobilky se podle něj nakonec s WLTP vypořádají, ovšem hrozbou zůstane zhoršování ekonomické situace v celé eurozóně. ECB minulý měsíc ukončila program kvantitativního uvolňování a „skončilo tak období levných půjček“. Sama ECB počítá s tím, že silná poptávka zabrání ekonomice měnové unie v poklesu, ale i tak je německý exportní průmysl ohrožen.

Ekonomický institut DIW Berlin celkově tvrdí, že německá ekonomika prosperuje, korporátní investice rostou, využití kapacit sice nyní poněkud kleslo, ale stále se drží na vysokých 87 %. Vláda dosahuje „zdravých rozpočtových přebytků“ a to jí umožňuje zvýšit investice v případě, že by došlo k propadu poptávky soukromého sektoru. Jelikož německá populace roste jen pomalu, na udržení jejího vysokého životního standardu není třeba ohromujícího růstu celé ekonomiky. Ten by podle Bershidskyho mohly narušit spíše vážné problémy v sousedních zemích.

Podobně jako Bershidskyho komentář vyznívá i poslední analýza investiční společnosti Pictet, která vedle krátkodobých problémů poukazuje na fundamentální sílu německé ekonomiky. Jako její největší hrozbu vnímají ekonomové společnosti vývoj na zahraničních trzích včetně Číny. Pictet nyní očekává, že německá ekonomika v příštím roce poroste o 1,5 %, pravděpodobnější je ovšem snižování tohoto odhadu než jeho posun směrem nahoru, a to zejména kvůli nejistotám v globální ekonomice a obchodu. V následujících grafech Pictet ukazuje vývoj registrací nových vozů a objednávek ve výrobním sektoru spolu s objednávkami v segmentu výroby motorových vozidel:



Zdroj: Bloomberg, Pictet