Okénko trhu: Začátkem roku spotřebitelská inflace dosáhne ke 2,5 %

Spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně vzrostly o 0,1%, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace stagnovala na hodnotě 2,0 %, což je nejnižší hodnota od dubna loňského roku. Inflace se tak v závěru loňského roku pohybovala v souladu s dvouprocentním cílem centrální banky. V průměru za celý loňský rok byla inflace mírně vyšší, když dosáhla 2,1 %. V listopadu i prosinci stagnovaly ceny potravin, zatímco jádrová inflace, zejména ceny služeb, dále zvyšovala svižný meziroční růst. Tato skutečnost spolu se slabší korunou tak podle našeho názoru bude vytvářet prostor pro další růst úrokových sazeb, které očekáváme hned na nejbližším zasedání bankovní rady v únoru.  Trh si však současné zpomalení inflace vykládá jako důvod zastavení zvyšování úrokových sazeb ČNB, což se projevilo zploštěním výnosové křivky výnosů státních dluhopisů. Začátkem letošního roku by však mělo dojít ke zrychlení spotřebitelské inflace až na úroveň 2,5 %. Zdražování bude pohánět přetrvávající rychlý růst mezd působící zejména na vyšší ceny služeb, dražší budou i ceny energií pro domácnosti, do kterých se se zpožděním promítá rychlý růst cen energetických komodit v loňském roce. Celý komentář naleznete na https://bit.ly/2RnQ9rh

J. Rusnok ve svém rozhovoru konstatoval, že s vysokou pravděpodobností dojde v letošním roce k dalšímu růstu úrokových sazeb až nad hranici dvou procent. Vyjádřil nicméně jistou míru nejistoty ohledně časování, budoucí růst sazeb bude záležet na vyznění nové prognózy ČNB, která bude zveřejněna spolu s únorovým měnově-politickým zasedáním. Zároveň připustil, že může dojít k výraznějšímu zpomalení tuzemské ekonomiky, než s jakým počítala poslední listopadová prognóza.  J. Rusnok vnímá signály zpomalování zahraničních ekonomik, což může mít podle jeho názoru na exportně orientovanou českou ekonomiku výraznější vliv.

Včera ve večerních hodinách byl zveřejněn zápis z prosincového měnově-politického jednání Fedu. Podle něho Fed vyjádřil více opatrnosti při dalším zpřísňování měnové politiky. Někteří regionální prezidenti zastávali názor, že před dalším zvyšováním sazeb je třeba si více ujasnit, v jakém stavu se nachází americká ekonomika. Zápis rovněž ukázal, že hlasování o prosincovém zvýšení úrokových sazeb nebylo tak jednoznačné, a že někteří členové zvýšení nepodpořili. Celkové vyznění záznamu bylo vnímáno více jako holubičí, což mělo za následek pokles výnosů 10 letých státních dluhopisů.

Autor: Luboš Růžička, analytik
Editor: František Táborsky, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.