Ledovka a náledí, nebezpeční společníci zimy

Dva nepříjemní strašáci zimy, kteří umí nadělat vrásky na tváři řidičům, chodcům, záchranným složkám, doktorům, zkrátka všem. Ledovka a náledí. Z hlediska odborné meteorologie je mezi nimi rozdíl, protože vznikají trochu jinak. Oba pojmy si dneska rozdělíme, vysvětlíme jejich vznik, projevy a bohužel i neblahé následky, protože jakmile začne zemský povrch nekontrolovatelně klouzat, je zle.

Podobné pojmy, rozdílný vznik

Mezi ledovkou a náledím je rozdíl. Odborníci na počasí jej znají a média potom přejímají různá varování na ledovku nebo náledí. Rozdíl je jednoduše řečeno v tom, jak voda na zemském povrchu mrzne.

Ledovka je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Vzniká v případech, kdy ve výšce je teplý vzduch, z něj prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch, větve stromů či elektrická vedení s teplotou pod bodem mrazu. Vodní kapky se po dopadu na zem či předměty rozlijí, okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku - průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem.

Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká až postupným mrznutím kapek předchozího deště na povrchu země. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu.

Zkráceně popsáno, ledovka vzniká z právě dopadajících srážek, kdežto náledí z vlhkosti, která již na zemském povrchu byla. Oba jevy působí značné komplikace, neboť přináší kluzký povrch země. Za nebezpečnější a intenzivnější lze považovat ledovku. Led pokryje naprosto všechno i několik milimetrů tlustou vrstvou, kdežto náledí obvykle nepokrývá všechny povrchy zároveň a vrstva ledu je zpravidla tenčí.

Zdroj: Pixabay.

Typické situace vzniku ledovky a náledí

Jsou velmi dobře odhadnutelné a předpovídané. Pokud věnujete pozornost předpovědím počasí a varováním před nebezpečnými jevy, budete o hrozící ledovce nebo náledí dobře vědět.

Nejprve ledovka. Naprosto typická situace číslo jedna pro ledovku je teplá fronta od západu, která ukončuje období mrazů v České kotlině. Před ní panovaly v naší zemi mrazy, zemský povrch prochladl a jeho teplota je pod bodem mrazu. Teplá fronta přináší zejména ve výšce prudké oteplení, vzniká déšť, který dopadá na podchlazený zemský povrch. Ledovka vzniká okamžitě.

Všechny ostatní situace jsou podobné té hlavní. Kapalné srážky ve formě deště nebo mrholení dopadají na podchlazený zemský povrch. Záleží, kolik dešťových srážek na zemi namrzne. O ledovce hovoříme, když vznikne na povrchu země ledová vrstva do 2 mm. Mezi 2 a 7 mm ledové vrstvy již jde o ledovku silnou. Nad 7 mm ledu znamená velmi silnou ledovku.

Kdy vzniká náledí? Nejběžnější jsou dvě situace. První nastává, když se během dne ochlazuje. Během dne ještě pršelo, srážky byly dešťové, ale na noc se dostaví mráz. Napršená voda a vlhkost na zemi namrzne ve večerních a nočních hodinách a ráno se potýkáme s náledím. Obdobně to platí u sněžení, které přes den tálo – nedrželo se na povrchu, ale v noci voda a vlhkost z něj namrznou.

Druhou situací, která může lidem nadělat starosti s náledím, je tající sníh během dne, který večer a v noci přimrzne. Sněhová nadílka během dnů, kdy vyleze teplota třeba jen na slunci nad nulu, taje. Potůčky vody si hledají cestu po chodnících a silnicích, ale v noci mohou zmrznout a náledí je na světě.

Zdroj: Reed Timmer Extreme Meteorologist.

Běžné následky ledovky a náledí

Základním a nejhorším následkem obou jevů je kluzký povrch. Ledovka nebo náledí zapříčiní spousty dopravních nehod nebo úrazů chodců. Následků spojených s nebezpečnými jevy ledovkou a náledím je ale mnohem více. O poznání horší je ledovka, ta se totiž objevuje na všech površích a objektech kolem nás. Pomůže sůl, neboť mrznoucí srážky se obvykle vyskytují jen v teplotách do pár stupňů pod bodem mrazu. Sůl tedy účinkuje.

Následkem ledovky vznikají poruchy na elektrickém vedení, pod tíhou ledu mohou popadat stromy nebo velké větve. Velkou nepříjemností v dopravě je obalení elektrických trolejí ledem. Vyřazena tak může být vlaková doprava nebo systém MHD závislý na elektrické trakci. Sběrače lokomotiv, trolejbusů a tramvají se přes led nedostanou k elektrické energii.

Zdroj: Pixabay.

Zdroj: ODDSbible.

Tání a konec ledovky či náledí

Ledovka nebo náledí musí zcela jednoduše fyzikálně roztát na vodu. Konec ledovky či náledí tedy nastává, jakmile se zemský povrch trochu prohřeje a všechna ledovka nebo náledí se zase změní z pevného skupenství na kapalné.