Rozbřesk: O kartelu OPEC a varování Applu, které rozhodilo i forex

Ačkoli se v minulém roce mnohé očekávalo od komodit, kterým se tradičně daří na vrcholu hospodářského cyklu, podobně jako většina ostatních aktiv zklamaly. Výjimkou není ani ropa, která prožila rok 2018 jako na houpačce a do nového roku se probudila s nepříjemnou kocovinou. Prudký růst její ceny až k 90 dolarům za barel byl totiž v říjnu vystřídán ještě prudším propadem o téměř 40 %, což nakonec přineslo první meziroční pokles cen od roku 2015.

Tento překotný vývoj však není z historického pohledu ničím až tak překvapivým, spíše názorně ilustruje podstatu ropného trhu. Ten se totiž de facto nikdy nenachází v rovnováze a neustále cyklicky osciluje mezi epizodami nedostatku ropy a jejího nadbytku. A jak ukázaly právě poslední měsíce, tyto epizody mohou být velmi krátké. Stačí neutuchající břidlicový boom těžby v USA společně s rozvolněním amerických sankcí na Írán a z blízkosti hranice 100 dolarů za barel je cena ropy rázem na polovině.

Pro státy závislé na dovozu ropy jde samozřejmě o vítaný stimul (obdoba daňových škrtů pro domácí spotřebitele), který by mohl v roce 2019 podpořit zpomalující evropské ekonomiky. Problémem jsou ale nižší ceny ropy pro Rusko a ještě více pro státy OPEC, jejichž rozpočty jsou na ropných příjmech existenčně závislé. Proto těžařské státy přistoupily v prosinci k omezení těžby o 1,2 mil. barelů denně, jež však trhy zatím příliš nepřesvědčilo.

Na ropném trhu se totiž ve stejný moment odehrává jiný - strukturální - příběh, za kterým stojí američtí těžaři břidlicové ropy. Ti nejenže katapultovali USA do pozice největšího producenta ropy a sami zvládli pokrýt celý nárůst globální poptávky po ropě v roce 2018, ale svým flexibilním start-stop modelem také tlačí cenu ropy dolů. Ve výsledku tak “břidlicáři” výrazně omezují manévrovací prostor kartelu OPEC, kterému tak vlastně ani nezbyla jiná alternativa než obnovit produkční kvóty.

Ty by díky svému rozsahu - za předpokladu striktního plnění - mohly cenu ropy postupně dostat zpět nad 60 USD/barel. Otázkou nicméně je, zda se nebude jednat o Pyrrhovo vítězství a již v dubnu (zasedání OPEC+) nebude kartel muset těžbu dále škrtat v přetrvávajících obavách z přebytku ropy. Když k tomu navíc připočteme rizika zpomalující světové ekonomiky (obchodní války, brexit, emerging markets aj.), vyhlídky kartelu nejsou pro tento rok příliš optimistické.

TRHY

CZK a dluhopisy

Propad indexu podnikatelské nálady v českém průmyslu PMI se koruně nemohl líbit, neboť ukazuje na to, že konjunktura v tomto klíčovém odvětví ekonomiky dále slábne. Novoroční ztráty koruny jsou nicméně prozatím jen v řádu haléřů. Uvidíme, jak si ovšem bude vést v podmínkách padajících akciových trhů, které spekulanty tlačí k návratu do bezpečných aktiv.

Zahraniční forex

Varování Applu, že jeho prodeje v Číně zpomalují, vyvolalo v noci flash-crash na některých měnových párech. Spekulanti se v nelikvidním obchodování rychle stáhli do bezpečných měn, jako jsou japonský yen a zatím zranitelná turecká lira či britská libra. Tento pohyb může být známkou toho, že volatilita, která vylétla vzhůru na akciových a komoditních trzích, půjde vzhůru i na forexu.

Eurodolar bude sice samozřejmě pod vlivem akcií, ale do hry se dnes dostanou i důležitá americká data jako je ADP zpráva z amerického trhu práce či index podnikatelské nálady v tamním průmyslu ISM. Zejména ISM může být pro dolar nebezpečný, neboť v eventuálně slabší hodnotě se může zrcadlit strach z obchodních válek, akciových propadů i z částečně nefunkční federální vlády (aneb dohody o jejím financování ani včera nebylo dosaženo).

Ropa

Ropa Brent pokračuje ve volatilních seancích, když se její cena včera pohybovala v širokém pásmu 52-56 USD/barel. Dnes cena startuje na úrovni 54 dolarů za barel, povzbuzena poklesem těžby v Saúdské Arábii o významných 420 tis. barelů denně. To by však měl být stále pouze první krok ve snaze snížit přebytek ropy na trzích, neboť dle prosincové dohody států OPEC+ by Saúdové měli těžbu redukovat až o 1 mil. barelů denně.

Fakt, že Saúdové těžbu omezili již v prosinci (dohoda platí od ledna) nicméně značí jejich odhodlání posunout ceny ropy výrazně výše ze současných úrovní. Při pohledu na jejich státní rozpočet se není příliš čemu divit, na druhou stranu bez nenadálých výpadků produkce či nárůstu geopolitického napětí v regionu bude návrat cen nad 70 USD/barel, kde by je Saúdové rádi viděli, velmi obtížným úkolem (viz úvodník).