Trump má dalšího nepřítele: elektromobily

Larry Kudlow jako jeden z hlavních ekonomických poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa nedávno prohlásil, že americká vláda skončí s podporou elektromobilů a dalších technologií souvisejících s obnovitelnými zdroji energie. Jak na stránkách Bloombergu tvrdí ekonom Noah Smith, není pravděpodobné, že Trump zruší podporu bez toho, aby s tím souhlasil Kongres. A jelikož v něm po posledních volbách posílili demokraté, Trumpovy šance na úspěch jsou malé. I tak je ale prezidentova rétorika významná, protože zapadá do řady republikánských útoků proti alternativním zdrojům energie. „Elektromobily představují alternativu vozů se spalovacími motory a ropný průmysl je již dlouho pilířem podpory republikánů,“ tvrdí ekonom. A dodává, že Trump svým voličům podobnými postoji indikuje i to, že „není na stejné lodi s klimatickými aktivisty a hipísáky“.

Smith připomíná, že ekonomická teorie vnímá různé dotace jako něco, co poškozuje fungování hospodářství a cenové signály. Libertariáni tento argument používají právě proti zeleným dotacím a někteří tvrdí, že jde o „měkkou formu socialismu“. Ekonom ovšem dodává, že někdy situace není tak jednoznačná a platí to zejména v případě externalit. Tedy právě v oblasti znečišťování životního prostředí. Pokud například uhelná elektrárna vypouští do ovzduší emise, poškozuje to globální klima, ale v ceně elektřiny tento náklad nijak odražen není. Tyto náklady jsou přitom podle Smithe pravděpodobně vysoké, což uvádí i poslední analýza samotné Trumpovy vlády. Zmíněný National Climate Assessment totiž ukazuje, že škody způsobené globálním oteplováním mohou být obrovské v případě, že se nepodaří omezit globální oteplování.

Standardní ekonomická teorie by doporučovala zavést uhlíkovou daň – jednoduše k ceně produktu přidat náklad, který způsobuje. Politicky je ale takové řešení problematické, protože se zavádí na úrovni jednotlivých zemí, zatímco škody jsou globální. Žádná země tak nechce nést vyšší náklady, než jí přísluší, a státy mají naopak motivaci pálit levné uhlí a ropu a nechat ostatní země, aby problém řešily. Potíže, které tato situace přináší, ukazují podle Smithe i současné nepokoje ve Francii.

Dalším řešením tak mohou být právě dotace a Smith dává za příklad vývoj solárních technologií. U nich dochází k prudkému poklesu výrobních nákladů a „očekává se, že pokles bude pokračovat“. Jeho tahounem přitom není nějaký ojedinělý technologický průlom, ale pokrok daný mnoha malými kroky, inovacemi a rozšiřováním solárních panelů. To bylo umožněno i dotacemi, protože je činil atraktivní i v době, kdy se jejich cena držela vysoko. Solární panely ale celkový energetický problém nevyřeší. Na to potřebujeme zejména lepší baterie, a to jak pro auta, tak pro skladování elektrické energie ze solárních elektráren.

U baterií se podle Smithe zatím zdá, že funguje podobný efekt jako u solárních panelů. Dotace podporují jejich výrobu a rozšíření, tím se podporují malé inovace a produkt zlevňuje. Vše pak zkopíruje Čína, která bude díky tomu rychleji snižovat své vlastní emise. Pokud by teď Trump skutečně dosáhl ukončení podpory elektromobilů, vláda by podle ekonoma ušetřila nějaké peníze, ale napáchala by významné škody, protože by ohrozila pokrok ve výrobě baterií. S tím, jakým rizikům v souvislosti s klimatickými změnami čelíme, je naopak podpora elektromobility „tou nejbezpečnější sázkou“.

Zdroj: Bloomberg