Česko v tomto roce opustila řada osobností

Vážné nemoci i dopravní nehody připravily Česko v tomto roce o řadu známých osobností. Připomeňte si, se kterými celebritami jsme se bohužel museli letos rozloučit.

Jakub Zedníček (†1. ledna)

Herec Městského divadla Brno zemřel při nehodě na dálnici D1, bylo mu teprve 27 let. Nejprve havaroval a když pak přecházel dálnici, srazila ho projíždějící dodávka. Herec je spojovaný zejména s pořadem Kurňa, co to je, kde stál právě po boku svého strýce. V březnu se mu narodila dcerka Maya, kterou přivedla na svět jeho přítelkyně a herecká partnerka z Městského divadla Brno Lenka Janíková.

Vlastmil Bedrna (†6. března)

Herec a dabér zemřel v 89 letech. Delší dobu de potýkal se zdravotními problémy. Před patnácti lety prodělal těžkou mrtvici, od té doby byl odkázán na pomoc druhých. Poslední roky strávil v Domě seniorů v pražské Krči.

Bedrna spoluzakládal pražské divadlo Rokoko, kde zažil jeho nejslavnější éru. Byl rovněž zkušeným a vyhledávaným dabingovým hercem. V oblíbeném kresleném seriálu Simpsonovi například propůjčil hlas Homerovi Simpsonovi. Za celoživotní mistrovské působení v dabingu získal v roce 2005 Cenu Františka Filipovského.                 

Jan Kantůrek (†22. března)

Překladatel anglických románů zemřel v 69 letech. Nejznámější byly jeho překlady série humoristických románů z cyklu Zeměplocha od spisovatele Terryho Pratchetta. Kromě toho čeští čtenáři mohou znát jeho překlady románů a povídek o barbaru Conanovi z pera R. E. Howarda. Kantůrek překládal i jiné autory sci-fi a fantasy, ale také westerny či komiksy.

Jan Kantůrek se narodil 4. května 1948 ve Zlíně. Knihám se věnoval prakticky celý život, překladatelem na volné noze byl od roku 1992. Za své překlady získal i několik cen.

Juraj Herz (†8. dubna)

Známý autor snímků s přídechem hororu i specifického humoru zemřel ve věku 83 let. Dílo Juraje Herze se řadí k československé nové vlně, mezi jeho nejznámější filmy patří filmová adaptace románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Film vznikl v roce 1968 a šel záhy po svém uvedení do trezoru.

S cenzurou se Herz potýkal hned v několika snímcích, na čas dokonce nemohl točit vůbec a později jen "výměnou" za natočení snímku z dělnického prostředí (Holky z porcelánu). Aby se vyhnul točení politicky motivovaných filmů, natočil dvě pohádky - Panna a netvor a Deváté srdce. V roce 1987 emigroval do Německa, kde pracoval především pro televizi. Po návratu žil převážně v Česku a natočil ještě několik filmů.

Miloš Forman (†13. dubna)

Oscarový režisér zemřel po krátké nemocni ve věku 86 let. Je nejúspěšnějším českým filmařem, získal za své snímky dva Oscary, na kontě má i tři Zlaté glóby či francouzského Césara. Největší slávy se Formanovi dostalo po jeho odchodu do Ameriky na konci 60. let. V USA po nepříliš úspěšném Taking Off prorazil oscarovým Přeletem nad kukaččím hnízdem (1975).

Další filmy, přepis muzikálu Vlasy (1979) a Ragtime (1981), uspěly více v Evropě než v Americe, Amadeus (1984) ale získal osm Oscarů. Po filmech Lid versus Larry Flynt (1996) a Muž na měsíci (1999) stál Miloš Forman naposledy za kamerou před více než deseti lety, když ve Španělsku natáčel Goyovy přízraky (2006).

Petr Duhan (†5. května)

Bývalý generální ředitel Českého rozhlasu zemřel ve věku 71 let. Během jeho působení v Českém rozhlasu začaly vysílat stanice Český rozhlas Plus, Jazz i Rádio Junior.

Peter Duhan se narodil 11. listopadu 1946 v Bratislavě, kde vystudoval Vysokou školu múzických umění, obor filmová a televizní scenáristika. Vedením Českého rozlasu byl pověřen v roce 2010 po rezignaci Richarda Medka. Předtím v letech 2002 až 2006 působil jako redaktor a moderátor ČRo 6, od července 2006 byl pak tři roky ředitelem této stanice.

Josef Mladý (†6. května)

Bavič a herec zemřel po dlouhé nemoci ve věku 63 let. Proslul především vystupováním ve dvojici s Josefem Aloisem Náhlovským, se kterým působil v mnoha rozličných pořadech. Josef Mladý se dlouhé roky objevoval na domácích jevištích, působil v české i slovenské televizi. Vystupoval v zábavných a hudebních pořadech včetně televizních estrád a silvestrovských show. V poslední době se také soustředil na podnikání.

Gabriela Vránová (†16. června)

Herečka a dlouholetá členka Divadla na Vinohradech prohrála boj s rakovinou v 78 letech. Hrála v řadě televizních inscenací a filmů - například v seriálech My všichni školou povinní, F.L. Věk, Sňatky z rozumu či Jak vytrhnout velrybě stoličku. Filmové role ztvárnila ve snímcích Hledá se táta či Poklad byzantského kupce.

Díky svému specificky zabarvenému hlasu ji posluchači znali z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského. Své zkušenosti předávala mladým adeptům herectví. Mezi její žáky patřili Vladimír Dlouhý nebo Zlata Adamovská. Vedle Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu získala také cenu Prix Bohemia za herecký rozhlasový výkon.

František Švihlík (†20. června)

Herec zemřel ve věku 76 let. Byl původně elektromechanik, ve svém životě se věnoval především činohře. A to i přes to, že ho nepřijali na DAMU v Praze, ani na JAMU v Brně. Přestože moc filmových rolí neměl, na televizních obrazovkách zazářil v osmdesátých letech v roli veksláka Karla ve filmu Bony a klid. V pokročilejším věku si nenechal ujít ani druhý díl tohoto filmu, který měl premiéru v roce 2014.

Figuroval také jako strážný Půlnočního království v pohádce Jak se budí princezny, což byla jeho vůbec první filmová role. Diváci si ho pamatují i ze seriálu Četnické humoresky jakožto štábního strážmistra technika a fotografa Čendu Němce.

Bořivoj Penc (†26. června)

Dlouholetý člen divadla Járy Cimrmana zemřel v 82 letech. V souboru vystupoval 35 let a hrál ve většině her. Penc byl dlouholetým kamarádem Zdeňka Svěráka, se kterým chodil také do školy. Původně pracoval jako nástrojář, od roku 1983 byl členem Divadla Járy Cimrmana. V menších rolích se objevil také ve filmech.

Fanoušci Cimrmana si Pence pamatují například jako Hynka z hry Blaník, náčelníka z Dobytí severního pólu, Bierhanzela z Vraždy v salonním coupé či inspektora z Vyšetřování ztráty třídní knihy. V televizi ho diváci mohli vidět ve filmech Nejistá sezóna či Pražákům, těm je hej. Menší role si střihnul ve svěrákovských snímcích Obecná škola, Lotrando a Zubejda či Vratné lahve.

Dagmar Burešová (†30. června)

První porevoluční ministryně spravedlnosti a předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová zemřela v 88 letech. V období normalizace zastupovala kolem sta osob stíhaných totalitním režimem – mimo jiné Milana Kunderu, Ivana Medka či Karla Kyncla. Disidenti byli tenkrát hromadně propouštěni ze zaměstnání, díky skvělým znalostem pracovního práva ale Burešová mnohokrát dokázala, že výpověď je neplatná.

Nejznámějším případem je zastupování matky Jana Palacha Libuše Palachové v procesu s komunistickým poslancem Vilémem Novým, jenž pronášel lživé teorie ohledně Palachovy smrti. Ona i její rodina na to doplatili. Byli často vyslýcháni StB a perzekvováni. Burešové zabavili pas, její mladší dcera nemohla na gymnázium. Přesto se nikdy nevzdala a nelitovala.

 

Emma Černá (†2. července)

Herečka zemřela ve věku 81 let. Pocházela z Mladé Boleslavi, vystudovala obchodní akademii, ale od dětství toužila hrát divadlo. Na DAMU se dostala až na třetí pokus, poté účinkovala v Divadle Na zábradlí, později v Mostu. Po návratu do Prahy našla uplatnění hned v několika divadlech, včetně Národního.

Před filmovou kamerou se poprvé objevila v roce 1964 po boku Jana Kačera v dramatu Každý den odvahu, o pět let později zářila ve filmu Adelheit. Diváci ji znají také z oblíbených snímků Setkání v červenci, Skalpel, prosím, Dobří holubi se vracejí, Kolja, Báječná léta pod psa či Samotáři.

Václav Glazar (†11. července)

Herec se dlouhou dobu potýkal s vážnou nemocí. Zemřel na zástavu srdce, když mu bylo 65 let. Poprvé se Glazar před kamerou objevil v roce 2002 ve filmu Rok ďábla. Působil také jako dramaturg a scénárista.

V roce 2003 založil s Jiřinou Kottlovou a Jaroslavem Čejkou vlastní kabaret Srdce a kámen, kde působil jako umělecký režisér, konferenciér, herec i zpěvák. Diváci si ho pamatují především jako jeptišku z Kameňáků režiséra Zdeňka Trošky.

Ilja Racek (†2. srpna)

Herec a dabér zemřel v 88 letech. Ztvárnil desítky filmových i divadelních rol a propůjčil hlas Marlonu Brandovi nebo Geneu Hackmanovi. Jako jeden z mála herců odmítl podepsat tzv. Antichartu.

Už jako student si zahrál ve Fričově dramatu Návrat domů. Začínal ale v olomouckém divadle, kde s malou přestávkou zůstal deset let. Poté se vrátil do Prahy, kde několik let hrál v Divadle E. F. Buriana. V roce 1966 přešel do Divadla na Vinohradech, kde hrál především v Čechovových dramatech.

Po filmovém debutu v roce 1948 přišla šestiletá pauza, kdy se před kamerou vůbec neobjevil. V 50. letech pak ztvárnil několik vedlejších postav, například lékárnického synka ve snímku Stříbrný vítr, hrál také v povídkovém triptychu Touha. Paradoxně Rackovou nejvýznamnější filmovou rolí zůstal komunistický novinář Julius Fučík v adaptaci Reportáže psané na oprátce z roku 1961.

Martin Marcin, Kamil Beneš, Patrik Štěpánek (†5. srpna 2018)

Trojice českých vojáků zemřela při zahraniční misi v Afghánistánu. Jejich družstvo provádělo kontrolu v okolí základny Bagrám, ve městě Čáríkár ji napadl sebevraždný útočník. Všichni byli vyznamenání Křížem obrany státu in memoriam, prezident Miloš Zeman jim udělil medaily za hrdinství.

Podívejte se na reportáž z posledního rozloučení s nejmladším z padlých vojáků:

Oscar Pavel Gottlieb (†5. srpna)

Dabér, herec a český DJ zemřel ve věku 76 let. Gottlieb za svůj život vyzkoušel nespočet různých zaměření. Mimo herce a dabéra se také v 60. letech stal DJem. Spolupracoval s hudebními skupinami, interprety, či kluby, v Rozhlase uváděl hudební pořady. Jeho nejznámější rolí ve filmu se bezesporu stal kapelník z filmu Jak básníci přicházejí o iluze. Dále si ho můžete pamatovat z pohádky Z pekla štěstí a filmů Buldoci a třešně, Hon na kočku nebo Smrt si vybírá.

Byl také příležitostným dabérem. Slyšet jste ho mohli v seriálu Akta X nebo ve filmech E. T. - Mimozemšťan, Černá vdova či Přelet nad kukaččím hnízdem. Nějaký čas také působil u Country Beatu Jiřího Brabce, Tučňáků Michala Tučného a rozhlasového bigbandu TOČR pod vedením Felixe Slováčka.

DJ Loutka (†18. srpna)

Legendární český dýdžej Loutka, vlastním jménem Michal Maudr, zemřel v 51 letech. Oběsil se v pražských Záběhlicích. DJ prožil dětství v Praze na Žižkově a na Proseku, diskžokejem byl i jeho otec.

Maudr se učil na automechanika, hudbou se naplno začal živit až později. Hrál především house a za svou kariéru vystupoval i po boku světových dýdžejů jako je například Carl Cox. Pravidelně hrával v klubu Roxy.

Jiří Blažek (†22. srpna)

Dramaturg a scénárista zemřel ve věku 86 let. Pod jeho vedením vznikaly filmy jako S tebou mě baví svět, Sestřičky, Fešák Hubert, Smrt krásných srnců nebo Šašek a královna. Dramaturgii a scenáristiku přednášel také na FAMU. V 90. letech byl uměleckým ředitelem Filmového studia Zlín a ředitelem Filmového studia Barrandov.

Bohumil Kulínský (†15. září)

Exsbormistr a dirigent zemřel na akutní zánět ledvin u sebe v bytě, bylo mu 59 let. V minulosti působil v dětském pěveckém sboru Bambini di Praga. V roce 2004 byl zadržený a obviněný z pohlavního zneužívání dívek právě v tomto sboru, svou vinu ale celou dobu popíral.

Soud ho poslal v roce 2009 na 5,5 roku za mříže, v roce 2011 se ale podmínečně dostal na svobodu poté, co si odpykal polovinu trestu. Před tímto skandálem byl Kulínský uznávaný v celém českém hudebním průmyslu, stejně jako jeho rodiče, kteří sbor Bambini di Praga založili. Bohumil Kulínský kromě toho spolupracoval například i se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, vedl také Školu sborového zpěvu a od roku 1997 působil také jako šéfdirigent opery Národního divadla v Praze.

Vladimír Šafránek (†18. září)

Zpěvák kapel Harlej a Walda Gang zemřel ve 46 letech, dlouhodobě se potýkal s problémy se srdcem. S muzikou začínal zpěvák populárních rockových kapel už ve svých 14 letech. Zpíval ve skupině Krevel. Poté společně s Antonínem Rauerem založil kapelu Brain. V roce 1994 vznikl Harlej, kterou ale o 12 let později opustil. Poté hrál s Walda Gangem, dokud ho před dvěma lety nenahradil Miro Šmajda.

Libor Vojkůvka (†21. září)

Rakovina zabila jednoho z nejvýraznějších malířů v 71 letech. Vojkůvka se proslavil osobitým stylem malby, který bývá označován za naivní. Jeho obrazy byly pestré a plné motivů, které posbíral na cestách exotickými zeměmi. Procestoval prý 130 států po celém světě, také skvěle zpíval a hrál na kytaru. Byl úžasným vypravěčem.

Narodil se 23. července 1947 v Rychlově u Bystřice pod Hostýnem. Malbě se začal více věnovat v 70. letech, kdy také poprvé vystavoval. Původním povoláním byl zahradník, kromě toho se věnoval i entomologii či studiu bible. Žil ve Šternberku.

Milan Šimáček (†25. září)

Legendární vojín Vata z Černých baronů zemřel v 56. letech, pravděpodobně na rakovinu jater. Když herce letos v červnu na křtu knihy zachytili svými objektivy fotografové, byl herec výrazně pohublý a na rukou měl podivné skvrny. Až do své smrti ale popíral, že by byl nemocný. Šimáček se objevil i v seriálech Ulice, Redakce nebo Policajti z předměstí.

Pavel Toufar (†26. září)

Těžká nemoc zabila spisovatele, novináře a propagátora průzkumu vesmíru a kosmonautiky v 70 letech. I když Toufar studoval na vysoké škole práva, vzhlížel ke hvězdám. Tématem jeho diplomové práce totiž bylo právní postavení kosmických orbitálních stanic. Jeho práce zaujala i odborníky v zahraničí.

Od 70. let minulého století pracoval jako novinář a spisovatel, také jako scénárista na Barrandově, později komentoval některé vesmírné "podniky" i v televizi. Toufar psal nejen literaturu faktu, ale také beletrii a naučnou literaturu a podepsán je i pod nepřeberným množstvím novinových a časopiseckých článků. Byl obrovským propagátorem vesmírného programu Apollo.

Tomáš Procházka (†22. října)

Rotný Tomáš Procházka zemřel v Afghánistánu, když na vozidlo, ve kterém seděl spolu se svým psem, zaútočil příslušník afghánských ozbrojených sil. Od ministra obrany byl vyznamenán Křížem obrany státu in memoriam.

Lubomír Kostelka (†28. listopadu)

Herci selhalo srdce ve věku 91 let. Narodil se v roce 1927 v Přerově, kde strávil celé dětství. Vyučil se elektrikářem a během studií se seznámil se spolužákem Vladimírem Menšíkem. Právě setkání s Menšíkem ho přimělo věnovat se herectví a nastoupil na dnešní JAMU.

Hrál v divadlech v Českém Těšíně, Brně i Praze. Od roku 1967 se ale věnoval výhradně televizi a filmu. Má za sebou několik set rolí a hrál prakticky ve všech žánrech. Zahrál si v celé řadě filmů a pohádek, na kontě měl i desítky seriálů.

Jana Štěpánková (†18. prosince)

Herečka zemřela po těžké nemoci ve věku 84 let. Jana Štěpánková pocházela z významné herecké rodiny. Jejími rodiči byli herci Zdeněk Štěpánek a Elena Hálková. Herecké profesi se věnovali i její bratři Petr a Martin.

 

Od 50. let minulého století ztvárnila desítky rolí. Lidé si ji pamatují z Takové normální rodinky, Nemocnice na kraji města či Účastníků zájezdu. Přes 30 let působila ve Vinohradském divadle v Praze.