Konec uvolňovací měnové politiky ECB - nakoupeno za 2,6 biliónu EUR

Evropská centrální banka včera oficiálně ukončila svůj program kvantitativního uvolňování, tj. nákupů dluhopisů, jehož cílem (aspoň oficiálně) bylo tlačit dolů dlouhodobější úrokové sazby přímo – poté, co se obvyklý nepřímý nástroj v podobě snižování měnověpolitických úrokových sazeb vyčerpal poklesem těchto sazeb na nynější extrémně nízké úrovně (viz graf níže). Celkově ECB skrze tento program nakoupila cenné papíry v hodnotě 2,6 tisíc miliard eur.

Počínaje lednem tak nebude centrální banka eurozóny do ekonomiky pumpovat peníze ani skrze nákup dluhopisů (maturující dluhopisy bude podle svého včerejšího prohlášení nahrazovat nákupem jiných, a to ještě dlouho poté, co začne zvyšovat úrokové sazby), ani skrze snižování úrokových sazeb (zde se ještě na řadu dalších měsíců čeká pokračování dosavadní stability). Teprve nyní tedy ECB přestává svou měnovou politikou aktivně podporovat uvnitř ekonomiky eurozóny proinflační tlaky a nastává období postávání na měnověpolitickém dně a čekání na to, až se ty proinflační tlaky skutečně začnou pořádně projevovat, aby ECB mohla začít šrouby zase pomalu utahovat.

První lehké utáhnutí v podobě zvýšení sazeb (důležitá je teď zejména tzv. depozitní sazba, která činí -0.4%) se podle dosavadní jen velmi obrysové komunikace vedení ECB dá čekat první zvýšení nejdříve na konci léta 2019. Na včerejším jednání prý – dle vyjádření prezidenta ECB Draghiho – o výhledu sazeb nebyla řeč, nicméně výhled nezvyšování přinejmenším do konce léta 2019 na tiskovce zazněl i tentokrát. Zbrusu nová prognóza ECB pro rok 2019 je ovšem o desetinku níž pro inflaci (nově 1,6 %) i pro HDP (nově 1,7 %), takže šance, že k prvnímu zvyšování sazeb skutečně dojde už na konci léta 2019, se implicitně mírně snížila.

Michal Skořepa, analytik