Úroky v prosinci nahoru? Debata otevřená, nic ale není stoprocentní

Po guvernérovi České národní banky se slova těsně před začátkem mediální karantény chopil další člen bankovní rady, a to Vojtěch Benda. Ten v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že prostor pro diskusi o možném navýšení sazeb v prosinci je otevřený. Nic však podle něj není stoprocentní.

Hlavním důvodem, který Benda při debatě o možnosti prosincového hiku zmínil, je nečekaně slabý kurz koruny. Pro srovnání, slabou českou měnu zmiňoval i guvernér Rusnok, a to především v souvislosti se sezónním efektem konce roku. A právě ten se stal hlavním argumentem, proč je pro guvernéra centrální banky preferovaným scénářem prosincové nezvýšení sazeb.

„Z mého pohledu to, že inflace je o chloupek nižší, než předpokládá prognóza, a že HDP za třetí čtvrtletí vyšel také o něco níže, než předpokládala prognóza, je minulost. Není to pro mě klíčové z hlediska hlasování o nastavení úrokových sazeb," řekl Benda v rozhovoru pro agenturu Reuters. „Jak budu hlasovat, budu hodnotit podle analýzy, kterou dostaneme k dispozici tento pátek. Vývoj devizového kurzu to spíše mírně tlačí k vyšším sazbám už teď v prosinci. Ale není to úplně na sto procent,“ dodal.

Benda se rovněž vyjádřil k výhledu sazeb během příštího roku. Zatímco základní scénář prognózy ČNB pro tento krok během 2019 nemá místo, ten citlivostní pracující se slabší korunou nabízí prostor pro hike o velikosti 80 až 90 bazických bodů.

„Pokud by kurz byl nadále slabší a koruna by nezačala posilovat, hovořilo by to poměrně jasně pro přísnější měnovou politiku přes úrokové sazby a výraznější růst sazeb v příštím roce,“ upozornil Benda. „Naše rovnovážná úroková sazba se nachází někde mezi 2,5 a 3 %. Pokud to podmínky dovolí a bude to potřeba z hlediska naplňování inflačního cíle, měli bychom tam postupně vystoupat," uvedl.

Řeč přišla i na již zmiňovaný efekt konce roku, kterému však Benda přiřazuje o něco menší váhu než guvernér Rusnok. „Ten efekt není tak dominantní jako externí faktory globálního sentimentu,“ řekl centrální bankéř. „Tím pádem ani nepředpokládám, že by měl výrazný dopad v opačném směru, tedy že by se projevil výrazným posílením koruny na začátku příštího roku. Ale nějaký efekt tam bude,“ přiznal.

Souběžně s tím Benda uvedl, že ekonomika stojí na pevných základech, přičemž během příštího roku by se mohla vrátit k růstu okolo 3 %. Mzdy by pak měly za současných podmínek trhu práce nadále růst, což vytváří tlak na inflaci, jež by se měla udržet nad dvouprocentním cílem. Řeč nakonec přišla i na otázku devizových rezerv. V tomto případě Benda odmítl, že by ČNB mohla prodat jejich část, aby podpořila korunu.

„Devizové intervence v tuto chvíli nepřipadají v úvahu a byly by v rozporu s tím, jak máme nastavenou měnovou politiku a jaké používáme nástroje. Navíc by přinášely distorzi na finanční trh," řekl Benda. „Zatím neplánujeme ani návrat k odprodejům výnosů z držby rezerv. Ale velmi pravděpodobně se k tomu někdy v budoucnosti vrátíme,“ uzavřel.

Byť se Benda přiklonil, nikoli ke stoprocentní, možnosti navýšení sazeb v prosinci, určitý rozchod s pohledem guvernéra Rusnoka je patrný. My se i nadále přikláníme k tomu, že úroky porostou až v příštím roce, konkrétně poprvé v únoru. Stejně tak souhlasíme s tím, že slabší kurz koruny podpořený dalšími proinflačními tlaky „donutí“ ČNB k častější akci – dle našeho odhadu můžeme čekat celkem tři kola navyšování úroků během 2019.

Dnes nás žádná domácí data nečekají. Aktuálně se v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,84 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,84 až 25,88 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,68 až 22,89 USDCZK.*

Ze zahraničních událostí bylo nejostřeji sledované hlasování o nedůvěře britské premiérce Therese Mayové. Ještě předtím však k ziskům eura přispěla informace o tom, že italská vláda navrhla Evropské komisi snížení naplánovaného deficitu pro rok 2019 z 2,4 % na 2,04 % HDP. Podle italského premiéra Conteho ohodnotila EK toto snížení napoprvé jako významné, a proto Řím očekává další pozitivní reakce.

Pokud jde o britskou premiérkou Mayovou, podařilo se jí získat důvěru, a to v poměru 200 hlasů pro důvěru a 117 proti. Z pohledu trhů jde jistě o pozitivní zprávu, která byla mimochodem vykoupena příslibem, že Mayová rezignuje ještě před dalšími parlamentními volbami v roce 2022, avšak fakt, že více než třetina konzervativců hlasovala proti premiérce, naznačuje, že se britský parlament k možnému přijetí dohody o brexitu nikterak výrazně nepřiblížil.

Britská libra během včerejšího dne sice zpevňovala, zisky by však mohly být pouze dočasné – očekávat se dá vlna vybírání zisků, stejně tak hraje roli to, že původní odhady byly nastaveny ve prospěch získání důvěry. V rámci dalšího vývoje čeká Mayovou dnešní summit zemí EU, u kterého ale nepracujeme s ničím zásadním. Představitelé EU se již dříve jasně vyjádřili, že nehodlají u „rozvodové smlouvy“ přistoupit k dalším ústupkům. Britská premiérka proto nadále čelí významnému riziku, že se jí nepodaří dohodu protlačit parlamentem. Samo hlasování by se dle mluvčího Mayové mělo konat do 21. ledna, dolní sněmovna však naznačila, že nejde o konečný termín, což zvyšuje riziko hlasování později během prvního čtvrtletí 2019, a tím pádem i možnost posunu data brexitu za 29. březen.

Za zmínku včerejšího dění stojí i další posun u americko-čínských obchodních vztahů. Za pozitivní faktor lze v tomto případě označit Čínu, která uskutečnila první významnější nákup americké sóji (1,5 milionu tun) poprvé od setkání amerického prezidenta Trumpa s čínským protějškem na srazu zemí G20.

Dnes se bude pozornost upírat především k eurozóně, konkrétně k zasedání Evropské centrální banky. Očekává se, že guvernér Draghi potvrdí ukončení programu QE s koncem letošního roku. Vedle toho by měl představit aktualizovanou prognózu, která by dle odhadů měla přinést zhoršení výhledu růstu. Ostře sledované budou detaily ohledně reinvestic prostředků pramenících z držených cenných papírů před splatností, stejně tak i případné komentáře k sazbám.

Co se týče úroků, Draghi zřejmě zopakuje, že zůstanou na současných úrovních alespoň do léta 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby se nadále inflace udržitelným způsobem přibližovala k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Odhad trhu se v tomto směru posunul. Zatímco před několika měsíci krátkodobá sazba OIS navázaná na tu depozitní ECB naznačovala možný hike o 10 bazických bodů zhruba v říjnu, aktuálně se predikce tohoto kroku posunula na prosinec. Uvidíme, co ukáže prognóza.

Aktuálně se dolar vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1374 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 97,04 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1288 do 1,1410 EURUSD.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.