Česká ekonomika a křišťálová koule výnosové křivky

Možná nejvíce podceňovaným makroekonomickým indikátorem současnosti je výnosová křivka (pozor, je řeč o ČR, třeba v USA se křivka skloňuje možná až příliš často). Mnoho pozornosti je upřeno na HDP, inflaci nebo kurz koruny, ačkoli tyto veličiny odrážejí spíše to, co se již stalo, než to, co nás čeká. Koho zajímá budoucnost, ať se podívá na výnosovou křivku. Ta v současnosti vysílá varovný signál, hrozí totiž její převrácení. Co to znamená (obecně, pro trh i každého z nás)?

Výnosová křivka zachycuje, jak se úrokové sazby mění s rostoucí délkou jejich fixace. Krátký konec křivky říká, jak se nejspíše budou vyvíjet krátkodobé sazby a inflace v nejbližší době. Poskytuje také náhled trhu na pravděpodobnost dalších kroků centrální banky v příštích čtvrtletích. Delší konec křivky pak zachycuje dlouhodobý výhled sazeb, které v sobě skrývají informaci o očekávané inflaci, ale i výkonnosti celé ekonomiky.

Tyto informace jsou založeny na očekáváních tržních hráčů. Ti mají ve svých pozicích investovány velké peníze, proto si dávají dobrý pozor, aby jejich očekávání byla co nejpřesnější. Podobně třeba sázkový kurz na sportovní zápasy je nejlepší předpovědí výsledku, pokud je sázejících dostatek a nehrozí u nich vychýlení (například ve prospěch domácího týmu).

Výnosová křivka nese i podstatnou informaci o tématech, která se řady z nás přímo dotýkají. Rostoucí střed a delší konec křivky tlačí výše úroky hypoték. Jejich růst do značné míry omezuje konkurence mezi bankami, ale prostor pro redukci rizikových a dalších marží není nevyčerpatelný. Proto bude zvyšování sazeb hypotečních úvěrů v nejbližší době pokračovat.

Krátký konec křivky zase poskytuje výhled úroků, které budou moci banky nabídnout na spořicích účtech. Možný růst sazeb z úspor je však limitován velkým objemem korunové likvidity na trhu. Banky prostě další úspory v současné době příliš nepotřebují, a tak za ně ani nejsou ochotny příliš platit.

Co nyní česká výnosová křivka říká o budoucnosti? Její signály jsou zajímavé, v současnosti má totiž neobvyklý tvar. Její většinou kladný sklon je nyní nulový (křivka je plochá), na delším konci dokonce záporný. Situace na trhu přitom naznačuje, že by křivka mohla dále invertovat do záporného sklonu. Jinými slovy, investoři se spokojí s nižším úrokem, pokud bude fixován na delší dobu. To lze vysvětlit tak, že očekávají pokles sazeb.

Mimo jiné to znamená, že trh očekává výrazné ekonomické zpomalení v horizontu několika málo let. Česká národní banka bude v nejbližších čtvrtletích zvyšovat sazby a inflace se udrží na 2 %. To tlačí krátký konec křivky výše. Již do dvou let však může být vše obráceně. Výpadek zahraniční poptávky by mohl vést k poklesu vývozu a zpomalení růstu mezd. Nižší inflace pak může donutit ČNB sazby opět snižovat.

Očekávání těchto událostí již nyní brzdí růst delšího konce křivky. To by znamenalo, že se vyšších úroků na spořicích účtech jen tak nedočkáme. Naopak úvěry mohou v horizontu několika let začít opět zlevňovat.

Autorem textu pro iHned.cz je analytik Jakub Matějů z Komerční banky.

Další článek: KONTEXT: Síly formující svět 21. století a vaše portfolio (5. díl: technologická r-evoluce)