Jaké jsou varianty dalšího vývoje trhů i ekonomiky?

Valentijn van Nieuwenhuijzen, investiční ředitel NN Investment Partners

Ekonomické i tržní prostředí se bude s největší pravděpodobností měnit a s touto změnou se investoři budou potýkat zřejmě několik dalších let. V NN Investment Partners pracujeme nyní se třemi scénáři, které si na dalších řádcích představíme.

Zatímco dluhopisové trhy jsou pod tlakem již nějaký čas, na akciové trhy doléhá korekce nyní. Index tržní volatility VIX, který indikuje míru nervozity, překonal červencová maxima. Při pohledu na ekonomiku a trhy jako celek to není úplně překvapující, protože už několik let se inflace ani úrokové míry nechovají podle učebnicových pouček. Oba nástroje mají samozřejmě své limity, ale současná nejistota ohledně jejich dalšího vývoje je větší než kdy jindy. K tomu připočtěme rostoucí mzdy v USA, rostoucí úrokové sazby i rostoucí výnosy dluhopisů a pravděpodobnost, že na několik dalších let dojde k trvalé změně ekonomického prostředí, se v důsledku toho všeho zvyšuje. A investoři se s touto změnou budou muset nějak vyrovnat.

Trhy si zvykly na tzv. “nový normál”, prostředí s nízkou inflací a naprosto nezvyklými výnosy dluhopisů. I když drobné změny v chování vlastníků kapitálu a správců peněz již mohou signalizovat blížící se změnu. Nyní je ještě příliš brzy na to říct, co bude atraktivním investičním nástrojem budoucnosti. Slibných a nakonec falešných nových trendů bylo již spousta. Stejně tak máme příklady dluhopisových trhů, které jsou ve stavu výnosů blízkých nule mnohem déle, než si kdo dokázal představit. Například Japonsko je v jejich zajetí přes dvacet let. I přesto změna jednou přijde, tak si pojďme říct, jaký vývoj nás v příštích měsících a letech může čekat.

Výnosy mají pár dobrých důvodů, proč rostou. Žene je nahoru ekonomický růst a zvyšující se inflace. Světová ekonomika roste už dva roky solidním tempem a na trzích práce pociťujeme nedostatek pracovních sil. Pokud bude růst dál pokračovat, jednoho dne se situace zlomí. Jenže identifikovat tento okamžik v předstihu je stále složitější.

V našem základním scénáři pracujeme s variantou, kdy omezená nabídka produktů a služeb spolu s nedostatkem pracovních sil vyústí v rostoucí ceny. Rychle se zvyšující inflace by však neměla být na škodu, jelikož se promítne do strukturálně vyšších nominálních příjmů domácností i firem. Ceny aktiv se ve chvíli, kdy růst cen poleví, usadí na horní hranici pásma cenové stability. V tomto scénáři centrální banky “normalizují” úrokové sazby na obecně vyšší úrovni, která ale zároveň nebude působit restriktivně. V tomto prostředí bude stále přetrvávat zdravý hospodářský růst a růst sazeb by se neměl stát spouštěčem cyklického poklesu.

Druhý scénář je rizikovější. V tomto případě by sice inflace zůstala pod kontrolou, ale související růst úrokových sazeb by ve světovém finančním systému způsobil trhliny, které by mohly mít negativní dopady na reálnou ekonomiku. Vyšší výnosy na rozvinutých trzích by mohly omezit tok kapitálu pro rozvojové země, kterým by zároveň vzrostly náklady na půjčky. Hospodářský růst rozvíjejících se zemí by mohl výrazně poklesnout a negativně ovlivnit celý globální ekonomický cyklus včetně politické stability v zemích jako je Turecko, Brazílie, Argentina, Jižní Afrika, Indonésie nebo dokonce Čína. Důsledkem by v těchto regionech mohly být chybné politické kroky.

Negativní vývoj by na rozvinutých trzích, zejména těch s vysokou mírou zadlužení, mohl mít dopad na robustnost bankovního systému nebo na zadlužené firmy. Mohl by také vést k obratu ve vývoji cen nemovitostí v nejvíce populárních světových lokalitách. Právě ceny nemovitostí se v některých světových metropolích vyšplhaly na extrémní úrovně a jejich pokles by způsobil nižší důvěru spotřebitelů, vyšší míru úspor a snížení spotřebitelské poptávky. Na tato rizika upozornil také Mezinárodní měnový fond ve své zprávě o finanční stabilitě. Pokud by na tento vývoj došlo, pocítili bychom jeho dopady jak na trzích, tak v reálné ekonomice.

Ve třetím scénáři bychom byli díky trvale rostoucím globálním výnosům dluhopisů svědky trvalejší změny v chování investorů. To by mohlo vést ke konci v posledním desetiletí tak populárních strategií “hledání výnosu” a “nízké volatility” (cenového kolísání). Tyto strategie těží především z kombinace nízkého růstu, dostatku likvidity a vyšší míry nejistoty ohledně dalšího vývoje. V prostředí rostoucích výnosů dluhopisů je stěží představitelné, že by tyto strategie mohly dál fungovat. Navíc správci aktiv je mají v oblibě a tak lze očekávat, že velká část kapitálu je alokována právě zde. Už na začátku roku 2018 začalo být zřejmé, že dochází k jistým změnám. Jakmile se tyto změny potvrdí, masa investorů se dá do pohybu. A bude chvíli trvat, než se zastaví.

Je zřejmé, že tyto tři scénáře nejsou jedinými možnostmi budoucího vývoje, ale považujeme je za nejpravděpodobnější. Pro nás to v tuto chvíli znamená obezřetný přístup jak k dluhopisovým, tak k akciovým trhům. Jakmile bude jasné, jakým směrem se bude ubírat inflace a úrokové sazby, bude dobré se přiklonit ke konkrétnímu scénáři.

Zdroj: NN Investment Partners