Tah EU na strategické suroviny. Nastane v Evropě boom lithia?

Ve své snaze vyvinout v Evropě strategický hodnotový řetězec pro výrobu baterií do elektromobilů urychluje Evropská unie plán rozvoje těžby lithia i kapacit pro jeho rafinaci. S elektrifikací dopravy je nyní vývoj celého výrobního řetězce v Evropě v plném proudu. A navzdory svému pomalému začátku se EU začíná rychle chytat.

Mezera v kapacitě rafinací

EU shledala, že Evropa má mezeru v rafinačních kapacitách lithia. „Samozřejmě musíme tuto mezeru zavřít,“ uvedl pro Euractiv Šefčovič, místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii. „Máme velmi solidní zásoby lithia v Portugalsku, v České republice a v severských zemích. Ale nejsme schopni rafinovat. Takže i když dnes vytěžíme lithium, musíme jej poslat do Číny na zpracování,“ řekl a dodal, že k této záležitosti bychom měli přistupovat prioritně.

Diskuse na evropské úrovni zahrnují zjednodušování procesů povolenek a zajišťování soudržnosti mezi různými regulacemi, sděli Šefčovič. „Samozřejmě jsme připraveni prodiskutovat nejen regulatorní aspekty, ale i finanční asistenci – ať už pod projektem významného společného evropského zájmu (IPCEI) anebo pod PPP s Evropskou investiční bankou,“ upřesnil.

„Strategické“ suroviny

K dokončení celého hodnotového řetězce si chce Evropa zajistit přístup k surovinám, které jsou potřebné na výrobu nejnovější generace baterií do aut s lithium-iontovou technologií. Digitalizací ekonomie a přechodem na čistší formy energie budou tyto suroviny čím dál strategičtější.

Na výrobu 3MW větrné turbíny je potřeba 335 tun oceli, 4,7 tun mědi, 1 200 tun betonu, 3 tuny hliníku a 2 tuny vzácných zemin a také zinek, zdůraznil Šefčovič s tím, že to „opravdu názorně ukazuje, jaký objem surovin je potřeba při přechodu na zelenou“. Rozvoj těžařských aktivit v Evropě se tak stal „strategicky významným,“ řekl viceprezident Komise. Surovinové „megatrendy“ upozorňují na hrozící riziko zásob v Evropě.

Recyklovatelnost a opětovné využití

Vedle obnovy těžařské aktivity v Evropě se chce EU zaměřit i na zlepšení recyklovatelnosti baterií tak, aby se materiály, které obsahují, daly znovu snáze využít. To zahrnuje i revizi deset let staré direktivy o bateriích a tlak na standardizaci, aby se baterie do aut daly snáze rozebrat na recyklaci.

„Na světě jsou 2 miliardy mobilních telefonů, tabletů a spotřebitelské elektroniky, které se prodají, ale jen 10 % z nich se dostane zpět,“ řekl Guy Ethier, viceprezident Umicore, bruselského těžaře zapojeného do recyklace. To znamená, že „tuny kovů“ v současnosti leží „lidem v šuplíku“.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že počet elektromobilů na silnicích bude v roce 2030 celosvětově čtyřicetkrát vyšší než v roce 2017, což povede k prudkému růstu spotřeby baterií, které budou dostupné pro recyklaci. Až bateriím do aut skončí životnost, evropští regulátoři věří, že se budou moci ještě před recyklací nechat použít jiným způsobem jako na chytrý domov či průmyslové skladování. Politika ohledně zpětného získání baterií, jejich opětovného využití a recyklace bude spuštěna ještě v rámci současného mandátu Evropské komise „před listopadem 2019,“ upřesnil Šefčovič.

Aliance Afrika-Evropa

Druhý pilíř evropské diskuse o bateriích se týká i vztahů s regiony, které dodávají nebo nakládají se surovinami – zejména s Čínou a Afrikou. Cílem EU je nabídnout alternativu k čínským investorům a zvýšit podíl na dlouhodobých těžařských aktivitách v Africe. Ale jsou tu velké problémy – diskutabilní standardy práce i životního prostředí v některých těžařských regionech.

EU si je těchto problémů vědoma, ale zatím nebyla schopná na ně efektivně reagovat tak, aby zabránila porušování lidských práv v dodavatelských zemích. 50 % dolů na kobalt dnes spravuje Čína, řekla Komise. A jakmile spadnou pod čínskou kontrolu, je těžké vynutit pracovní standardy a standardy týkající se životního prostředí. Nyní chce Komise učinit „strategický nátlak“, aby se suroviny jako kobalt těžily tak, aby zachovávaly životní prostředí i přínos pro místní komunity. Evropské společnosti působící v afrických zemích „by měly být schopné platit daně a hrát roli v místní ekonomice a přinesly užitek africkým zemím tím, že přinesou know-how a investice do nových energií,“ řekl Šefčovič.

Zdroj: Reuters