Marný boj o budoucnost Británie
I když se již delší dobu mohlo zdát, že téma brexitu trhy nezajímá, v minulém týdnu světová média na Británii opět zaostřila. Na světě je zatím nejvážněji míněný pokus o návrh post-brexitovské dohody, který se premiérce Mayové zatím s odřenýma ušima a ztrátou několika ministrů podařilo protlačit ve vládě. Cesta přes parlament se ale zatím zdá být neprůchodná. Jak by mohla vypadat dohoda, která by potěšila britské podniky i světové trhy, ale naráží na odpor jak „brexitýrů“, tak „remainistů“? A jaký mají dopad britské tahanice na naši regionální alokaci?
Nová brexitová dohoda v kostce
Minulou středu britská vláda bouřlivě jednala o téměř šestisetstránkovém návrhu rozvodové dohody, která by měla představovat základ pro vzájemné obchodní vztahy Británie a Evropské unie po 29. březnu 2019. Asi nejzajímavější novinkou je návrh celní unie, přičemž dosud se očekávalo spíše dosažení dohody o zóně volného obchodu. Pro snazší pochopení britské otázky si připomeňme pojmy týkající se ekonomické integrace a infografiku, kterou jsme publikovali v březnovém článku Miroslava Adamkoviče (kdy ještě Británie inklinovala k zóně volného obchodu):
· Zóna volného obchodu = nejnižší stupeň ekonomické integrace, kdy se dvě a více zemí dohodnou, že navzájem sníží či úplně odstraní cla na vybrané výrobky (např. dohoda mezi USA, Kanadou a Mexikem – dříve NAFTA)
· Celní unie = sdružení států, které se dohodly na omezení vzájemných obchodních bariér a zároveň uplatňují společné celní sazby vůči třetím zemím (např. celní unie s EU: Andorra, EU, Monako, San Marino a Turecko)
· Společný trh = vysoký stupeň ekonomické integrace, kdy členské státy odbouraly veškerá cla, používají společný celní sazebník vůči třetím zemím a je mezi nimi zabezpečen volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu (např. EHS: Benelux, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie)
Speciálním (a ještě hlouběji integrovaným) případem společného trhu je jednotný vnitřní trh, kdy státy zavedly společné technické a jiné normy na výrobky a vnitřní hranice mezi členskými státy již prakticky neexistují (např. EU)
· Hospodářská a měnová unie = ekonomiky zemí jsou již plně zapojeny do jednotného vnitřního trhu a navíc přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce (ty mohou například spolurozhodovat o obchodní politice, sociální sféře nebo rozpočtových deficitech členských zemí). Měnová unie znamená, že členské státy navíc používají společnou měnu jako zákonné platidlo (např. eurozóna)
Problémovým bodem původního směřování Británie k zóně volného obchodu se ale ukázala být hranice mezi Severním Irskem a Irskem, na níž by musely vzniknout hraniční kontroly. Proti této variantě byla většina politiků, zejména ze Severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), na jejíž podporu se od debaklu v předčasných volbách musí vláda Theresy Mayové spoléhat.
Nově zamýšlená celní unie Británie a Unie tedy odbourává veškerá cla na zboží a očekává regulatorní spolupráci. Co se týče služeb a investic, je vztah taktéž užší než v případě multilaterálních dohod na bázi pravidel WTO. Aby se zamezilo nekontrolovatelné migraci, volný pohyb osob mezi EU a Británií skončí, obě strany si ale zachovají bezcelní režim pro turistické i služební cesty. Pro Británii je zvlášť důležitý následující bod: vynětí ze Společné zemědělské politiky EU a Společné rybolovné politiky EU, na místo druhé z nich vznikne nová obchodní dohoda (objevují se však obavy, že možná půjde o velmi podobná pravidla jako ve Společné rybolovné politice EU).
Dokument v podstatě představuje záložní plán pro dlouhodobé postbrexitovské vztahy, který vejde v platnost, pokud se během dvouleté lhůty přechodného období nepodaří dojednat lepší dohodu. Trvání přechodného období je zatím dohodnuto do konce prosince 2020, ve hře je však samozřejmě i varianta, že může být prodlouženo.
Co se Britům na dohodě nelíbí?
Jedním ze sporných bodů návrhu je ustanovení, že „konkurence mezi oběma stranami zůstane otevřená a férová“, což zahrnuje omezení britských státních dotací, přijetí environmentálních norem EU i sladění daňové politiky. V těchto otázkách se bude muset Británie zcela přizpůsobit a přebírat regulaci EU, přičemž sama nebude mít možnost vstupovat do procesu nastavování pravidel. Takto si postbrexitovskou éru tvrdí brexitáři rozhodně nepředstavovali.
Další zádrhel pak spočívá v možném zmaření snah Theresy Mayové vyjednat výhodnější obchodní dohody se zeměmi mimo EU. Pokud totiž Británie vytvoří s EU celní unii, bude svázána společným celním sazebníkem EU a nebude tak oprávněná dělat ústupky v celní politice třetím stranám.
Na řadu „hlavních výhod“ brexitu by si tak Britové museli nechat zajít chuť. Z původních cílů by se museli spokojit prakticky pouze se zmírněním migrace a ukončením velkého přispívání do evropského rozpočtu.
Jaké jsou šance na schválení dohody?
Britské podniky by jistě zajásaly, kdyby se politici umoudřili, rezignovali na přehnané ambice a brali to, co se jim nyní nabízí. Je zjevné, že Británie v jednáních tahá za kratší konec a nějaké „vybírání třešniček z dortu“ tedy jen tak neprojde. Nasvědčuje tomu i dosavadní vývoj od spuštění procedury brexitu v loňském březnu.
Bohužel je tato pro trhy příznivá dohoda (jde nejspíš o maximum toho, čeho může Británie v současné situaci dosáhnout, aby brexit nebyl tak bolestivý) prakticky odsouzená k zániku. Zejména, když se podíváme na rozložení sil na britské politické scéně. Pokud se premiérce Mayové podaří ustát referendum o své osobě ve vlastní straně, čeká ji ještě nelehký úkol protlačit návrh parlamentem. Pokud se stane zázrak a povede se jí to, bude to jen velmi těsně. V současnosti se totiž Mayová nemůže plně spolehnout ani na podporu svých stranických kolegů, natož koaličního partnera severoirské DUP. Může sice hledat podporu u Labouristů, avšak ti mají jiný cíl – zopakování referenda o brexitu, kde dnes průzkumy hovoří o větší podpoře varianty „bremain“. Překonat politickou opozici jí nyní může pomoci snad jen silný hlas britských firem, pro které je přetrvávající nejistota devastující. Vzhledem k rozhádaným politikům, kteří nevědí, co chtějí, nad ostrovním královstvím stále visí černý scénář absence jakékoli dohody. To vede mnoho světových firem ke zdrženlivosti vůči tomuto, kdysi politicky a regulatorně stabilnímu trhu. Dokud se situace nevyjasní, budeme také svědky dalších oznámení o stěhování významných korporací pryč z ostrovního království a půjdou tam, kde je v rozhodování politiků alespoň o něco více transparentnosti.
Jak v současnosti nahlížíme na investice v Británii
Přetrvávající nejistota a nestabilita britské libry, která divoce reaguje na vývoj kolem brexitu, nás vede k omezení investic do britských firem exponovaných na domácím (britském) trhu. Jiná situace je však u mezinárodně zaměřených britských firem, pro které je pokles libry žádoucí. Z této skupiny v ČSOB Akciovém a ČSOB Bohatství selektivně investujeme do firem, u nichž vidíme nejzajímavější růstový potenciál a silnou pozici na trhu.
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz