ISS slaví 20 let, pozorovat ji nyní můžete na ranní obloze

V úterý 20. listopadu uplyne 20 let, od kdy můžeme datovat vznik Mezinárodní vesmírné stanice ISS (International Space Station). Tehdy byl na oběžnou dráhu vynesen první díl stanice modul Zarja. Po následujících necelých 2 letech započala další významná etapa, když stanici začala trvale obývat posádka. V posledních letech obvykle s 6 členy. Kromě amerických a ruských modulů je k ISS připojen také evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibó. Projektu se celkem účastní 11 zemí, resp. je společným projektem pěti kosmických agentur: NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA.

ISS rychlostí 7 700 m/s ve výšce necelých 400 kilometrů obkrouží za každou zhruba hodinu a půl jedenkrát naši planetu. Vzhledem k trajektorii se relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud je slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji tak snadno spatřit pouhým okem.

V těchto dnech se tak stává v brzkých ranních hodinách. V neděli od 5:08 hodin, kdy se objeví z JJZ směrem na JV. V nejvyšším bodě viditelnosti bude v 54 stupních. Následně v pondělí půjde spatřit ISS hned dvakrát. První přelet od 4:19 hodin však bude svou viditelností kratší než minuta. Zajímavější tak bude sledovat ISS od 5:51 hodin. Přehled přeletů v následujících dnech v níže uvedené tabulce.

V tabulce jsou podrobnosti o přeletech ISS vypočteny agenturou NASA pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit směr či stupně. Nalézt ISS na obloze nicméně není v daný čas žádná velká složitost…

Princip pozorování

^{Zdroj: NASA}

Jak rozpoznat ISS

Kolos s názvem ISS, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat k fotbalovému hřišti, lze na noční obloze spatřit jako pohybující se „hvězdu“. ISS bychom si například neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od jejich solárních panelů. Na orbitu se pohybuje již nesčetné množství různých družic. Řadu z nich lze často spatřit pouhým okem, nejviditelnější svou jasností však zůstává zmiňovaná ISS. Jasnější je na noční obloze pouze Měsíc, Venuše a občas Jupiter. ISS má za příznivých podmínek právě podobnou tzv. magnitudu jako Jupiter v období jeho největší jasnosti.

Zmínit závěrem lze, že ve čtvrtek 15. listopadu se k ISS vydá nákladní loď Cygnus, kterou na oběžnou dráhu vynese raketa Antares od komerčního partnera Northrop Grumman. Od tohoto amerického giganta to bude již desátá mise. Posádka ISS se tak při plánovaném spojení příští neděli dočká dalších 3,4 tuny zásob a zařízení.