Sloupek Kateřiny Lhotské: Kuřecí plátek s broskví

Znáte toto jídlo? Je to jeden ze symbolů české kuchyně 80. let. Tenkrát mělo punc jisté výjimečnosti. Ovšem jak šel čas, gastronomie se vyvíjela a posouvala, a sláva tohoto šlágru restaurací II. cenové skupiny postupně upadala. Až to došlo tak daleko, že v současnosti se ze symbolu výjimečnosti stal představitel gastronomické slátaniny.

V některých restauracích na něj však lze stále ještě narazit. Před časem jsme viděla tento zázrak české gastronomie na jednom jídelním lístku dokonce pod názvem „Kuřecí plátek s broskvy“. Těch češtinářských perel na něm bylo ovšem víc. Třeba takové „pokrmi z hovjezího masa“ taky stály za to.

Pro ty, co neměli tuto krmi ještě nikdy na talíři, alespoň krátký popis. Jde o kuřecí prsa vytažená z mrazáku a upražená na pánvičce na troud. Před koncem jejich likvidace je na ně položena půlka kompotované broskve a obojí je přikryto plátkem sýra. Pokud je to alespoň Eidam, tak se trochu rozteče, a vedle „chuťového obohacení“ tak plní i funkci „kompaktátora“. Pokud je místo sýra použita nějaká bílá hmota odněkud ze Spolany, tak se nerozteče nic a všechny složky je nutno fixovat párátkem. Servíruje se obvykle s hranolky (taky z mrazáku) a pochopitelně s oblohou. Což není to modré, co máme nad hlavami, ale červeno-zeleno-žlutá směs zeleniny bez chuti a bez zápachu.

Ale co má tento pokrm vlastně společného s pojišťovnictvím? Ne, není to tak, že by se při jeho požití měla uplatňovat výluka pro případné nároky na plnění z důvodu nemocí zažívacího traktu. A není to ani důvod, proč by měli mít restauratéři, kteří jej nabízejí, nepojistitelnou profesní odpovědnost. Jsou ostatně i horší blafy. Jen se člověk při pohledu na některé produkty pojišťoven nedokáže zbavit pocitu, že svým klientům nabízejí taky takový kuřecí plátek s broskví. A někteří možná i „s broskvy“.

I když to přirovnání úplně nesedí. Zatímco zmiňovaný pokrm je reliktem minulosti, výtvory, které mám na mysli, jsou spíše výsledkem snahy o co nejmodernější produkt s „nejvíce nejširším“ krytím. A jsou tedy představiteli moderní pojišťovácké „gastronomie“. Nebo spíše toho, co si pod tímto pojmem někteří představují.

Co na to klienti? No těm vnímavějším z toho musí jít hlava kolem. V hlavách jim uvízly informace a poučky o tom, co má smysl s čím pojišťovat, jak by mělo asi správně nastavené pojištění vypadat a pak jsou postaveni před produkt, jehož jednotlivé složky k sobě jdou asi jako zmiňovaný kuřecí plátek s broskví. Vypadá tak, že nudný pojistný prefabrikát je zpestřen nějakým připojištěním, co k němu pasuje stejně jako broskev k upraženému kuřeti. Celé to pak drží pohromadě pomocí pofiderního příběhu o potřebě a užitečnosti takové kombinace. K tomu jsou podávány obdobně nudné přílohy a vše se snaží zachraňovat všemi barvami hrající informační materiály.

A jak se k tomu staví ti méně vnímaví klienti? Těm je jedno, jaké pojištění sjednají i co dostanou na talíři. Snědí všechno. Třeba i brambory se šumákem. Jen když to moc nestojí.

Je otázkou, čeho se v honbě za „nejvíce nejširším“ krytím ještě dočkáme. Možná se najde někdo, kdo si řekne, že když má někdo třeba povinné ručení a havárku, že taky někde bydlí a mohl by si tedy na jedné smlouvě pojistit i domácnost. A když bydlí ve vlastním, tak i stavbu. K tomu přihodit odpovědnost i pro případy, kdy opustí své vozidlo. No a se svým plechovým miláčkem taky cestuje, takže takové celoroční cestovko na jedné všeobjímající smlouvě taky nezaškodí. Pak už ale nebude takový produkt připomínat kuřecí plátek s broskví, ale spíše dort, co pekli pejsek s kočičkou. A jeho konzumentům po něm bude obdobně šoufl…     

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny