Stránky
ekonomického tisku v zahraničí plní kromě kolísání akciových trhů texty o
zpomalení hospodářského růstu. Ostatně důvodů je dost, stačí sledovat vývoj PMI
indexů nebo se podívat na poslední výsledky HDP eurozóny. Je zřejmě, že se
zpomalení růstu globální/evropské ekonomiky nemůže vyhnout ani malá otevřená
ekonomika uprostřed Evropy. Poslední data z průmyslu dosvědčují.
Průmyslová
výroba se v září meziročně snížila o 0,9 procenta. Nicméně v září bylo o jeden
pracovní den méně než loni a po očištění o tento fakt se index průmyslové
produkce meziročně zvýšil o 2,5 procenta. Tržby průmyslových firem stouply o
1,4 procenta.
K růstu
celkové průmyslové produkce nejvýrazněji přispěla výroba počítačů a elektroniky
(21,2 procenta) a výroba základních kovů (4,8 procenta). Naopak negativně se
projevila technologická odstávka výrobních kapacit v chemickém průmyslu, kde
kvůli tomu došlo k meziročnímu poklesu výroby o 15,4 procenta. Žádná sláva
nejsou ani výsledky automobilového průmyslu. Po srpnovém poklesu o 6,0 procent
přišlo v září meziroční snížení výroby o 0,8 procenta.
O tom, že
jsme patrně za vrcholem hospodářského cyklu, svědčí statistiky nových zakázek.
Za jejich poklesem o 0,9 procenta sice stojí kalendářní vlivy, bez nich by
zakázky rostly, ale jen velmi nízkým tempem. Další indicií je setrvalý pokles
indexu nákupních manažerů. Z lednového vrcholu s hodnotou 59,8 klesl tento
indikátor na 52,5 bodu v říjnu (hranice 50 bodů je přelomem mezi růstem a
recesí).
Rizikem za
této situace je, že mzdy budou pokračovat v neadekvátně rychlém růstu a
zvyšování jednotkových mzdových nákladů povede k erozi konkurenceschopnosti
české produkce. V září se produktivita práce v průmyslu meziročně snížila o 1,9
procenta, jednotkové mzdové náklady stouply o 7,6 procenta.
Za celý letošní
rok lze předpokládat růst průmyslové výroby o 3,0-3,5 procenta.
David Marek
Chief Economist
Deloitte Česká Republika
Česká
průmyslová výroba v září ve srovnání s předchozím měsícem vzrostla o 1,1 % (po
očištění o sezónní faktory). Meziročně tuzemský průmysl podle očekávání
snížil svou produkci o 0,9 %, což je druhý nejhorší výsledek v tomto roce.
V neprospěch zářijové produkce hrála i o jeden den kratší pracovní doba než
před rokem. Na meziročním poklesu se nejvíce podepsala odstávka výrobních
kapacit některých firem v chemickém průmyslu. Nedařilo se ale ani v oblasti
oprav a instalace strojů nebo výrobě ostatních dopravních prostředků. Mírně
meziročně nižší výrobu zaznamenal i automobilový průmysl, který celý tento rok
téměř stagnuje. Na druhou stranu se již tradičně dařilo výrobě počítačů a
kovodělnému průmyslu.
Ani první
poprázdninový měsíc příliš optimismu do konce roku nepřinesl. Po zbytek roku by
se však měla produkce vrátit do kladných čísel. Nicméně podobných čísel jako
loni se už nedočkáme. Pro celý rok 2018 očekáváme, že průmysl vzroste o 4,0
%. Ačkoli se jedná o téměř poloviční výkon ve srovnání s předchozím rokem,
lze hovořit o stále solidním růstu.
I nadále se
potvrzuje, že tuzemskému průmyslu dochází síly. Prostředí rychle rostoucích
mzdových nákladů, relativně silnější koruny, nedostatku volné pracovní síly a
vyšších úrokových sazeb stahuje celkový výkon průmyslu. Dalším rizikovým
faktorem je také slábnoucí zahraniční poptávka, která by podle našich
prognóz měla v následujících letech výrazně zpomalit. Postupně se tak snižuje
prostor pro firmy s nižší přidanou hodnotou.
K meziročnímu
poklesu průmyslové produkce nejvíce přispěl chemický průmysl (-0,6 p.b.,
pokles o 15,4 %), opravy a instalace strojů (-0,5 p.b., pokles o 15,4 %) a
výroba ostatních dopravních prostředků (-0,3 p.b., pokles o 15,0 %). Průmyslová
produkce naopak vzrostla v sektoru výroby počítačů a optických přístrojů (+0,7
p.b., růst o 21,2 %), kovodělném průmyslu (+0,14 p.b., růst o 4,8 %) a ostatní
zpracovatelský průmysl (+0,13 p. b., růst o 7,7 %).
Objem
nových zakázek meziročně poklesl o 0,9 %, což je výrazně pod průměrem předchozích
měsíců tohoto roku. Zakázky ze zahraničí poklesly o 1,1 % a z tuzemska o 0,4 %.
Ve srovnání s minulým měsícem se jedná o výrazné zpomalení. Zakázky meziročně
poklesly zejména v automobilovém a chemickém průmyslu. Podle zářijové
statistiky vzrostla meziročně průměrná měsíční mzda v podnicích nad 50
zaměstnanců o 5,5 % na 32 091 Kč a celková zaměstnanost opět vzrostla o 1,1 %.
Autor: František Táborský, analytik
Editor: Eliška Jelínková, analytička
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.