Rozbřesk: Další slabší čísla z ekonomiky na obzoru

Zatímco finanční trhy budou udržovat v napětí volby v USA, které rozhodnou o síle prezidenta v parlamentu, v ČR začaly dobíhat poslední čísla za třetí kvartál letošního roku. Samozřejmě tím úplně finálním, potvrzujícím kondici českého hospodářství, bude až HDP, nicméně v mezičase přichází várka dat z maloobchodu (včera), průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu (vše dnes). Jsou to čísla, která naznačí, jak moc reálný je optimismus ČNB předpokládající zrychlení ekonomiky právě v daném čtvrtletí.

Už včera zveřejněné výsledky maloobchodu nejenže nenadchly, ale ani žádnou akceleraci nenaznačily, spíše naopak. Když k těmto slabším číslům připočteme navíc i data z motoristického segmentu, je celkový obrázek ještě méně optimistický. Svižně sice rostou nákupy zboží pro volný čas, včetně elektroniky, a žně internetových obchodů rozhodně nekončí, nicméně s dalším zrychlováním trendu maloobchodního obratu už asi příliš počítat nemůžeme.

Dnes přijdou na řadu další zajímavá data, konkrétně z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu za září. Pozornost si však zdaleka nezaslouží pouze samotná tempa jednotlivých odvětví, ale především jejich deklarované nové zakázky. V případě průmyslu mohou potvrdit to, co už naznačovaly měkké ukazatele, a sice zpomalování dalšího růstu. Zvlášť zajímavý pak bude výsledek u výroby automobilů jako největšího tuzemského průmyslu vůbec. Stranou pozornosti by nemělo zůstat ani stavebnictví zažívající silný boom, který ovšem stejně jako již dříve průmysl naráží na nedostatek zaměstnanců. Statistiky nových zakázek odkryjí, nakolik má toto odvětví skutečný potenciál expandovat i v dalším roce, nebo zda aktuální oživení nebylo jen krátkodobým záchvěvem, který jsme viděli třeba v roce 2015.

Čísla z reálné ekonomiky si tentokrát zaslouží větší pozornost než obvykle, protože mohou (ne)potvrdit stále silný optimismus centrální banky.

TRHY

CZK a dluhopisy

Poslední zasedání bankovní rady na koruně příliš velkou stopu nezanechalo. Česká měna již přestala s ataky na hranici 25,90 EUR/CZK, nicméně od úrovně 25,80 se jí zatím příliš vzdalovat nechce. Nepomáhá zatím ani rozšířený úrokový diferenciál, ani celkově stále ještě mnohem příznivější výhled tuzemské ekonomiky oproti eurozóně. Na brzké nabytí síly to zatím nevypadá, a tak ČNB bude časem znovu stát před otázkou, zda opět sazby nezvyšovat. Vzhledem k ohlášené přestávce by toto dilema však mohlo přijít na řadu až v únoru.

Zahraniční forex

Kurz eurodolaru čeká na to, jaký vzkaz přinesou volby do amerického Kongresu, které v USA proběhnou dnes. Výsledky budou známy nad ránem, přičemž půjde o to, zda se demokratům podaří ukořistit alespoň jednu z komor (větší naději v dolní komoře, kdy stačí, aby získali navíc 23 křesel ze 435). Jinak eurodolar bude sledovat i vystoupení centrálních bankéřů z ECB.

Ropa

Ani začátek platnosti amerických sankcí vůči Íránu zatím nedokázal zastavit pokles cen ropy. Ten sice včera nebyl nikterak dramatický, nicméně cena se i tak nadále drží poblíž 73 USD/barel. To samozřejmě s povděkem kvituje Donald Trump, který včera přiznal, že tlak na íránský režim bude pozvolnější, což koresponduje s výjimkami udělenými celkem 8 zemím importujících íránskou ropu. O tom, že původně ohlášené “nejtvrdší sankce v historii lidstva” zřejmě nebudou až tak fatální, nakonec svědčí i čísla o poklesu íránských exportů ropy, která více méně kopírují ta z období Obamových sankcí z let 2012-2015. Otázkou tak nyní spíše je, zda tento smířlivější přístup nemůže - v kombinaci s růstem produkce hlavních těžařů - zatlačit cenu ropy výrazněji pod 70 USD/barel. To by pak totiž mohlo znervóznět kartel OPEC a třeba již na jeho prosincovém jednání vést opět k poklesu produkce, aby se ceny udržely bezpečně v rozmezí 70-80 USD/barel.