Nejlepší investice je do vzdělání. Jak ji ale správně provést?

Vzdělání je jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují výši mezd. Carolina Arteaga se na stránkách ProMarket ptá, proč by tomu tak ale vlastně mělo být a jak tento mechanismus ve skutečnosti funguje. Obvykle se přitom uvádí, že vyšší vzdělání je investicí do lidského kapitálu, který zvedá produktivitu a následně i mzdu. Hovoří se ale i o významu signalizace, kdy dosažené vyšší vzdělání ukazuje na naše vyšší schopnosti a díky nim pak dostáváme také vyšší mzdu.

Arteaga zpracovala studii zveřejněnou v Journal of Public Economics, kde se zaměřila právě na rozdíl mezi teorií lidského kapitálu a signalizační teorií. Ta by totiž naznačovala, že ti nejchytřejší a nejschopnější studenti se poznají podle toho, že jsou přijati na ty nejprestižnější univerzity. Tam se sice jejich vzdělání nemusí výrazně lišit od toho, co se učí jinde, ale tito studenti by na trhu práce měli stále před ostatními výhodu právě kvůli zmíněné signalizaci.

Potřebná data byla získána díky tomu, že na Los Andes University na Fakultě ekonomie a podnikání byl v roce 2006 snížen počet potřebných seminářů pro získání titulu, zatímco podmínky pro přijetí studentů na tuto školu zůstaly stejné. Takže „snížení počtu studijních hodin znamenalo méně znalostí a dovedností získaných studenty, tudíž podle teorie lidského kapitálu by u nich následně mělo dojít k poklesu mezd“. Pokud se ale vnímaná kvalita studentů kvůli provedeným změnám nezměnila, pak podle signalizační teorie zůstanou mzdy beze změny.

Největší snížení studijního času nastalo v předmětech jako Peníze, bankovnictví a monetární politika, Korporátní finance a Veřejné finance. Po provedených změnách se přitom nezměnily podmínky přijetí ke studiu ani počet přijímaných studentů. Jak se vše uvedené projevilo na trhu práce? Arteaga tvrdí, že pokud srovnáme nástupní mzdy absolventů univerzity před a po provedených změnách, zjistíme, že došlo k jejich poklesu. U těch, kteří se zaměřovali na ekonomii, v průměru konkrétně o 16 %, a u těch, kteří se zaměřili na podnikání, o 13 %.

Výsledky naznačují, že teorie lidského kapitálu má pevné základy a lze vyloučit, že by při určování výše mzdy hrála roli pouze „signalizace“. Jinak řečeno, firmy a zaměstnavatelé obecně si všímají toho, co se na školách učí. Přirozeně je pak ale nutno se ptát, jak se o změnách dozvědí. Arteaga v této souvislosti uvádí, že významní zaměstnavatelé mají přijímací proces nastaven přesně tak, aby zjistili, zda zájemci o pozici skutečně mají potřebné dovednosti.

Příkladem může být Fed, který je významným zaměstnavatelem lidí v oboru a který nabízí dobře placená pracovní místa. „Zjistila jsem, že pravděpodobnost získání pozice zde po provedených reformách klesla o 17 %. Studenti z Los Angeles si totiž při přijímacím řízení vedli hůře,“ píše Arteaga s tím, že tyto výsledky se následně projevily na tom, jakých pozic a mezd pak byli schopni dosáhnout. Z její studie je tedy zřejmé, že „to, co se učí na školách, má svůj význam a zaměstnavatelé podle toho platí“.

Zdroj: ProMarket