Rozbřesk: ČNB vyhlásila přestávku

Letos už počtvrté v řadě a celkově popáté zvýšili centrální bankéři hlavní úrokovou sazbu ČNB. Dostala se tak na nejvyšší úroveň za posledních devět let, na které by dokonce mohla pár měsíců setrvat. Nová prognóza sice ještě mírný posun nahoru předjímá, nicméně vyjádření guvernéra na tiskové konferenci vyznělo jednoznačně ve prospěch klidu zbraní. Tedy alespoň na nějaký čas.

Z plánované nečinnosti by ČNB mohla opět vytrhnout koruna, která má i podle nejnovější prognózy začít brzy rychle posilovat. Hned v prvním čtvrtletí příštího roku by se podle ní měla koruna přiblížit hranici 25 EUR/CZK a ve druhém čtvrtletí jí dokonce zdolat. Takže se v podstatě má vrátit na trajektorii, kterou předpovídaly už předchozí prognózy nerealizované v důsledku nepříznivých zahraničních okolností.

Původní příběh se nemění, změnilo se pouze načasování. Stejně tak zůstává v platnosti očekávání centrální banky, že ekonomika začne po krátké přestávce opět akcelerovat a její růst už v úvodu roku dosáhne dokonce 3,5 %. Na dílčí podrobnosti prognózy si sice musíme počkat, nicméně je pravděpodobné, že růst má vzhledem k napjatému trhu práce obstarat především vyšší produktivita.Otázkou je, v jakém odvětví či oboru, vezmeme-li v úvahu nepříliš světlé či omezené vyhlídky automobilového průmyslu, který je dlouhodobě největším oborem tuzemské ekonomiky.

Největší slabinou nového výhledu centrální banky se však může opět stát kurz koruny, která se už zhruba půl roku nechce „řídit“ modelem ČNB. Na únorovém zasedání tak mohou třeba centrální bankéři znovu řešit otázku, jak zpřísnit měnové podmínky v situaci slabší koruny, nebo zcela nekorektně řečeno, zda koruně znovu nepřímo nepomoci pomocí vyšších úrokových sazeb. Poté se možná pozornost ČNB začne upírat zřejmě jinam. Třeba na to, že se ekonomice nemusí dařit až tak výborně, jak předpovídá model, nebo že se v zahraničí začnou objevovat rizika podkopávající dosavadní prognózy. Už je jich docela dost, takže by bylo překvapením, že by mohly tak rychle zmizet. I proto by pak další potenciální únorové zvýšení sazeb mohlo být na čas (pro rok 2019) i tím posledním. Uvidíme…

TRHY

CZK a dluhopisy

Rozhodnutí ČNB ani staronový příběh o budoucím rychlém posilování včera koruně až tak moc nepomohlo. Odpoutala se sice od hranice 25,90 EUR/CZK a o pár haléřů posílila, nicméně dostala se jen tam, kde byla už v pondělí. Ani další rozšíření úrokového diferenciálu není stále ještě dostatečným důvodem k návratu na trajektorii prognózy, s níž ČNB stále počítá. S ohledem na množství krátkodobého kapitálu, který sem přišel v průběhu devizových intervencí, to však snad není až takovým překvapením. Je sice pravděpodobné, že po přestávce ČNB ještě přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb, nicméně ani tento výhled koruně dát sílu rozhodně hned tak nemusí. Na to byla rétorika guvernéra až příliš umírněná.

Zahraniční forex

Uklidňující tweety prezidenta Trumpa o jeho dlouhých hovorech s čínským prezidentem, rýsující se kompromisy na poli brexitu a slabší než očekávaný výsledek podnikatelské nálady v americkém průmyslu (ISM) včera pomohly eurodolaru smazat část ztrát.

Dnes se však pozornost plně soustředí na americká data z trhu práce za říjen. Mezi nimi bude vyhledáván zejména údaj o amerických mzdách. Jejich meziroční růst patrně překonal hranici 3 %, což může americké úrokové sazby poslat vzhůru a odpoledne krátkodobě podpořit dolar.

Včera vedle ČNB zasedala Bank od England (BoE), která ponechala svoji politiku beze změny. BoE sice vidí inflaci během následujících dvou let nad svým cílem, takže by ráda šla se sazbami výš. Sama odkazuje na budoucí přehřívání ekonomiky. Jenže rostoucí rizika bance brání ve vyslání jasného jestřábího signálu. Jde jednak o problémy v globální ekonomice, ale především brexit, který sám o sobě může BoE nadiktovat směr. Právě politika a dohoda o brexitu budou zásadní i pro budoucí kroky BoE. Uzavření rozumné dohody by snížilo rizika pro ekonomiku a uvolnilo bance ruce ke zvyšování sazeb, které má v plánu. Naopak, čím blíže tvrdému brexitu, tím větší tlak na BoE, aby držela uvolněné měnové podmínky pro britské hospodářství, mezi které by se pak zařadila i slabá libra.