Vše o teplotní inverzi, fenoménu podzimního počasí

Opakovaně ovlivňuje velkou část republiky zejména během zimního půlroku. Jmenuje se teplotní inverze a ne vždy je snadné pochopit, jak funguje. Teplota vzduchu totiž najednou s výškou neklesá, jak jsme zvyklí, ale stoupá. Proč? Jaké jsou projevy a důsledky? Teď už budete perfektně vědět, co je to teplotní inverze. Připravili jsme jasné a srozumitelné vysvětlení, jak proces funguje.
 

Vznik teplotní inverze

Během normální situace teplota vzduchu s výškou klesá. Je to klasika, kterou si mnohokrát ověřujeme cestováním do vyšších poloh. Venkovní teplota s nadmořskou výškou klesá, a to přibližně o 0,65°C na 100 metrů. Vzduch se za normální situace silně ohřívá o zemský povrch, proto je nejtepleji v nejnižších polohách. Umožňují to sluneční paprsky, které povrchu dodávají teplo.

Jenže slunečních paprsků není během roku dostatek. A všichni uhodnete, kdy je jich nejméně. Je to v zimním půlroce, kdy sluneční kotouč výrazně klesá k obzoru a vydrží na obloze jen polovinu času letního. A to je hlavní poznatek. Prohřívání zemského povrchu je v zimě nedostatečné a zelenou dostává vznik teplotní inverze.

Pokud je zemský povrch prochladlý z nedostatku slunečního záření, často se u něj hromadí studenější vzduch, než ve výšce, kde je ho dostatek z celoročního prohřívání, nebo z proudění (transportu) od jihu. Takový přenos tepla ve výšce od jihu je při vzniku inverze velmi důležitý. Pokud je v zimním půlroce zemský povrch vychladlý, a to je samozřejmě často, stačí, aby ve výšce takto proudil teplejší vzduch od jihu, a inverze je na světě. Najednou teplota s výškou stoupá. U země je chladno, ve výšce třeba 1 500 metrů nad mořem je podstatně tepleji. Vcelku jednoduché.

Schéma inverze. Zdroj: ČTK. 

Inverze na horách. Zdroj: Scott Dorval.

Jak se projevuje?

Většina z vás určitě ví, co je nejběžnější projev inverze, pokud se o ní začne v předpovědích počasí mluvit. Mlhy a nízká oblačnost. Správně. Chladný vzduch u země a teplý ve výšce vedle sebe nemohou existovat jen tak. Vytváří mezi sebou oblaka vzniklá kondenzací. Nízké oblačnosti nebo mlze nad studeným vzduchem můžete rozumět jako pokličce.

V závislosti na této oblačnosti vzniká obrovský rozdíl mezi počasím v nížinách a na horách během teplotní inverze. V nížinách se uzamkl studený vzduch pod mlhou nebo nízkou oblačností, je chladno, v zimě mnohdy mrazivo, zataženo, mlhavo, "tmavo". Často se přidává mrholení nebo v zimě slabounké sněžení. Drobné srážky mohou být namrzající a přinášet komplikace. Dlouhotrvající mlhy přináší hlavně do středních poloh riziko vzniku velké námrazy a jinovatky.

Jenže tou dobou je „hej“ návštěvníkům hor. Vysoké polohy se noří nad onu pokličku studeného vzduchu kdesi v nížinách a panuje tam slunečno a teplo. Na horách se dostáváte až do vlivu proudícího teplého vzduchu ve výšce. Na nízkou oblačnost a mlhy v nížinách je z hor fascinující pohled. Jako by se kolem hor rozprostíralo oblačné moře. Tyto situace umí být stabilní a vydržet mnoho dnů za sebou. 

 Mlhavo během inverze teplot ve středních polohách. Zdroj: deviantart.

Charakter počasí během teplotní inverze v různých nadmořských výškách

Jak probíhá typická inverzní situace v našich podmínkách střední Evropy podle nadmořské výšky?

200 m n. m. – nížiny jsou obvykle hluboko pod nízkou oblačností, zataženo, chladno

400 m n. m. – nižší střední polohy se dostávají blízko k nízké oblačnosti, často je mlhavo, zataženo, chladno

600 m n. m. – střední polohy jsou často přímo v nízké oblačnosti, je silná mlha, v případě mrazu tvorba námrazy a jinovatky, chladno

800 m n. m. – vyšší střední polohy jsou někdy v mlze a někdy se už oblačnost trhá a je slunečno, v této výšce se nacházíme u horní hranice nízké oblačnosti, teplota kolísá podle mlhy nebo slunečního svitu

1 000 m n. m. – horské polohy už bývají ve většině případů slunečné, nízká oblačnost se nachází těsně pod námi, je slunečno, teplo

1 200 m n. m. a více – hřebenové polohy našich hor jsou zpravidla nad nízkou oblačností, je zde slunečno a teplo, nízká oblačnost dole v údolích působí jako kouzelné zvlněné oblačné moře 

 Nad nízkou oblačností na Klínovci během inverze. Zdroj: pixabay.

Rozrušení a konec inverze teplot

Jakmile začne proudit ve výšce studený vzduch, nejčastěji od severu až severozápadu, inverze teplot se rychle rozruší. Projevuje se to rozpuštěním nízké oblačnosti a výrazným ochlazením na horách. V nížinách se paradoxně může lehce oteplit, protože inverze držela u zemského povrchu nízké teploty. Pokud byla inverze v nížinách mrazivá, případné srážky se změnou počasí a proudění ve výšce mohou namrzat.