30. října 2018

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Již osm států EU28 (Švédsko, Česká republika, Německo, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Slovinsko) ve 2. čtvrtletí roku 2018 překročilo stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20-64letých osob. Celková průměrná nezaměstnanost států EU klesla na úroveň roku 2008. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti mužů i žen ve 2. čtvrtletí roku 2018 i nadále nejnižší.

Česká republika je již na druhé příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20–64 let

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 2. čtvrtletí 2018 tato míra v zemích EU28 dosahovala v průměru 73,2 procent. Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (79,0 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (67,5 %) o 11,5 procentních bodů. Zaměstnanost posílila, téměř ve všech státech EU se míra zaměstnanosti ve 2. čtvrtletí zvýšila.

Ve 2. čtvrtletí 2018 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo třináct sledovaných států Evropy – Švédsko, Česká republika, Německo, Estonsko, Nizozemsko, Dánsko, Spojené království, Litva, Lotyšsko, Rakousko, nově pak Finsko, Portugalsko a Slovinsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je hlavně v Řecku, Itálii a v Chorvatsku, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 2. čtvrtletí 2018 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 stále splňuje již 14 států (Švédsko, Česká republika, Německo, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Slovinsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Malta, Irsko, Polsko, také Slovensko, Rumunsko a Chorvatsko).

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (82,8 %). Jedny z nejvyšších meziročních nárůstů míry zaměstnanosti udává Kypr (o 3,8 p. b.), Lotyšsko (o 2,5 p. b.) a Portugalsko (o 2,3 p. b.). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (59,9 %), kde je zaměstnána pouze téměř polovina žen v produktivním věku.

Ve 2. čtvrtletí 2018 se Česká republika zařadila na druhé místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 79,8 %, a předstihla tak v celkové míře zaměstnanosti Německo (79,6 %). Z dalších sousedních zemí, jež splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, je Rakousko (s mírou zaměstnanosti 76,3 %), ale na národní cílovou úroveň mu ještě schází. Naopak v Polsku (72,4%) a na Slovensku (72,0%) byl národní cíl splněn, ale celková míra zaměstnanosti nedosahuje v těchto státech ani na evropský průměr.

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU (v %)

Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. V evropském průměru míra zaměstnanosti mužů se 79 procenty zaznamenává ve 2. čtvrtletí roku 2018 nejvyšší hodnotu za posledních více než deset let. Zaměstnanost mužů v České republice s 87,4 procenty převyšovala v této kategorii všechny ostatní členské země. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (80,8 %). V ČR zaměstnanost žen zůstala na 72,0 %.

Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice stále nejnižší

Míra nezaměstnanosti meziročně dále klesla kromě Lucemburska ve všech členských zemích EU. V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala v ČR 2,2 %, u mužů dokonce 1,8 %. Míra nezaměstnanosti žen v tomto období byla také v naší republice nejnižší (2,8 %). Na druhé místo s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,5 % se zařadilo Německo. Nízkou nezaměstnanost měli také v Maďarsku a v Polsku. Ve 2. čtvrtletí bylo v těchto zemích z těch, kteří mohou pracovat, 3,6 procent nezaměstnaných.

V porovnání s ostatními sousedními státy je Rakousko (se 4,7 %) v první třetině uvedeného žebříčku seřazeného od nejnižší nezaměstnanosti evropských zemí. Slovensko (6,7 %) se drží pod evropským průměrem, který v tomto čtvrtletí činil 6,9 procent.

Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15–64letých v členských zemích EU (v %)

^(u) - nízká spolehlivost

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. Řecko ve 2. čtvrtletí snížilo nezaměstnanost pod 20 % a lze konstatovat, že z osob ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, byla téměř pětina nezaměstnaná.

Meziroční pokles v průměru za země EU28 činí 0,8 procentního bodu. Větší meziroční pokles v nezaměstnanosti evidují převážně země, kde se míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–64letých pohybuje nad evropským průměrem.

Klesá nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let

Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let. Z meziročního porovnání vyplývá, že ve většině členských zemí EU míra nezaměstnanosti mladých klesla. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích až dvojnásobně i více vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Problémem je to zejména v zemích s vyšší celkovou nezaměstnaností. Vyšší je nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními.

Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (38,8 %) a ve Španělsku (34,7 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo (6,6 %), zde byla i nejnižší míra nezaměstnanosti mladých žen, která činila 5,2 %. V České republice ve 2. čtvrtletí 2018 míra nezaměstnanosti 15–24letých dosáhla třetí nejnižší hodnoty 7,0 %, u mužů však byla tato míra v ČR nejnižší a činila 5,9 %.

Z hlediska meziročního srovnání se ve většině zemí EU28 míra nezaměstnanosti 15–24letých snížila. Pokles míry nezaměstnanosti je u mladých rychlejší než celkově u osob v produktivním věku.

Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15–24letých v členských zemích EU (v %)

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

                                                                                                                                            ^(u) - nízká spolehlivost

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,3 p. b. na 44,8 %. Nad tímto průměrem je šest států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných (Řecko, Slovensko, Itálie, Bulharsko, Belgie, Portugalsko).

Ve většině zemí se ve 2. čtvrtletí 2018 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 7,4 p. b. (na 30,1 %). Významný meziroční pokles zaznamenali například v Irsku o 13,7 p. b. Počet dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných se meziročně zvýšil v Bulharsku, v Lotyšsku, v Estonsku, a třeba také v Rumunsku. Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (71,9 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, v Bulharsku a i v Belgii, kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, jako je Švédsko, Finsko a Dánsko. Ve většině zemí mají vyšší dlouhodobou nezaměstnanost u mužů než u žen.

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15–64 let (v %)

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

^(u) - nízká spolehlivost

Kontakt

Ilona Mendlová

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

Tel.: 274 054 380

E-mail: ilona.mendlova@czso.cz