Trhy ohledně klimatických změn uvažují iracionálně

Panuje rozšířený názor, že trhy jsou ohledně hodnoty aktiv a výše rizik poměrně racionální. Jeff Colgan z Global Policy Journal ovšem tvrdí, že v oblasti klimatických změn tomu tak není. Tyto změny totiž vytváří tři hlavní skupiny rizik: Pro fosilní paliva, pro pojišťovny a pro hodnotu nemovitostí. A podle Colgana trhy možná dobře hodnotí rizika „u jakékoliv dvojice z těchto rizik, ovšem ne u všech tří.“

„Začněme s fosilními aktivy, jako jsou třeba ropné rezervy. Velké ropné společnosti jako ExxonMobil uznávají, že ke změně klimatu dochází, ale většina se z nich se zároveň domnívá, že kvůli nim nedojde k žádné podstatné změně v jejich byznysu. ExxonMobil přímo tvrdí, že i kdyby se globální teploty zvýšily o 2 °C, stále bude třeba bilionů dolarů investic do nové těžby ropy a plynu. Implicitně tedy takové společnosti počítají s tím, že svět bude i nadále generovat vysoký objem skleníkových emisí, maximálně dojde k jejich mírnému snížení. A pokud chtějí držet nahoře i ceny svých akcií, musí přesvědčit také investory, aby uvažovali podobně,“ píše Colgan a dodává:

„Skleníkové emise by teoreticky mohly klesnout, i když budeme dál spotřebovávat velký objem ropy. Stalo by se tak v případě prudkého rozvoje technologií zachycování uhlíku. Jenže vědci na nich pracují již celá desetiletí a po celou dobu se zdá, že průlom je už za rohem. Významné je pak to, že trhy velkým ropným společnostem věří. Ceny jejich akcií se hýbou v závislosti na vývoji cen ropy, ale má se za to, že dlouhodobý výhled je pozitivní.“

Další významné riziko spojené se změnami globálního klimatu se vztahuje k pojišťovnám. Ty v této oblasti vnímají skutečná rizika a například souhlasí s tím, že porostou škody způsobené bouřemi na budovách v kritických oblastech, jako je Texas či Florida. Pojišťovny ale mohou na tento vývoj reagovat tím, že prostě přestanou určitá rizika pojišťovat. K tomu už vlastně dochází a je to zřejmé z následujícího: „Hurikán Irma stál pojišťovny 35 – 55 miliard dolarů, hurikán Harvey 25 – 35 miliard dolarů, ale přitom napáchal mnohem větší celkové ekonomické škody. Proč? Protože záplavy, kterými ničil Harvey, nejsou pojištěním tolik pokryty. „Jinak řečeno, pojišťovny se tomuto riziku záměrně vyhýbají a nutí tak vlády, aby tu pomáhaly za peníze daňových poplatníků,“ píše Colgan.

Nakonec je třeba se podívat na trh realit, které jsou v pobřežních oblastech ohroženy rostoucí hladinou oceánů. Podle Union of Concerned Scientists je v USA takto ohroženo 300 000 domů a jejich celková hodnota je 117,5 miliardy dolarů. Tato trojice rizik a reakce trhů na ně tak vytváří paradox: Velké ropné firmy počítají s pokračující nenarušenou spotřebou ropy. Pak ale dojde k růstu hladiny oceánů, podle některých odhadů o 4 – 6 metrů. Pak by byly zaplaveny rozsáhlé oblasti včetně pobřežních měst po celém světě. Takže by byly zničeny nemovitosti v hodnotě mnoha miliard dolarů. A pojišťovny by čelily obrovským ztrátám, které by způsobily bouře a záplavy. Jenže podle trhů se neblíží pohroma ani u jednoho z těchto aktiv. Podle Colgana by z tohoto důvodu stálo za to přehodnotit základní teze o efektivním fungování trhů.

Zdroj: Global Policy Journal