Evropské fintechové společnosti výrazně zaostávají…

Evropské fintechové start-upy se tento rok těší z nárůstu objemu investic o 23 % (YoY). Společnosti ze „Starého kontinentu“ tímto však pouze dohánění ztrátu, kterou v uplynulých letech nabraly vůči svým asijským a americkým konkurentům (z 10 největších fintechových společností světa, pouze 1 pochází z Evropy). Zároveň, jedná se o trend částečně způsobený očekáváním „tvrdého“ Brexitu, kdy se investice doposud směřující do Velké Británie přesouvají do střední a východní Evropy. Bohužel pro Českou republiku, nejčastějšími destinacemi projektů „prchajících“ z Velké Británie jsou Litva, Polsko, Rumunsko a Estonsko. V České republice se tedy žádná „fintechová renesance“ konat nebude.

Největší ekonomiky Evropské unie, tj. Německo, Francie, Itálie, na poli „fintech“ výrazně zaostávají za USA, Austrálií, Čínou (včetně Hong Kongu) a Japonskem. „Tradiční“ finanční domy, které doposud spoléhaly na své „značky“ a vybudovaný klientský kmen však začínají pociťovat nutnost změny. Stále finančně silnější generace mileniálů totiž necítí nutnost být věrná „tradičním“ finančním domům, přičemž si snadno a rychle osvojuje alternativy.

Při současném tempu, do roku 2022 bude více než 80 % interakcí s bankou probíhat prostřednictvím mobilního telefonu, roste tlak na rychlost vypořádání transakcí, zabezpečení a pohodlí při komunikaci. Zatímco „tradiční“ bankovní domy stále preferují komunikaci „textovou“ formou, mladé fintechové společnosti již dokáží např. zpracovávat, žádosti o půjčku, založení účtu apod. prostřednictvím hlasu, identifikovat zákazníka biometrickými údaji namísto PIN kódu apod.

Finančního sektoru se více než jakéhokoliv jiného odvětví dotýká rozvoj technologie blockchain, díky které jsou zákazníci méně závislí na své stávající bance, „užívají“ si vyšší míry anonymity, rychlosti vypořádání transakcí a „nezávislosti“ na aktuálních podmínkách banky, u které mají svůj účet.

Fintechové společnosti si dnes užívají výhodu, že se nachází mimo stávající regulaci finančních trhů, která naopak dusí rozvoj „klasických“ finančních domů. Stejně tak, společnosti ze západní Evropy, jejichž ekonomiky jako celek si moderní technologie osvojují „opatrně“, naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly.

V neposlední řadě, rozvoj fintechových společností v Evropské unii zbrzdilo GDPR, jež výrazně omezuje možnosti firem nakládat s daty svých klientů, tj. nezbytnou „stravou“ pro algoritmy umělé inteligence.

S regulacemi se však nyní potýkají i fintechové společnosti v USA, na které dopadá kladivo „lobby klasických finančních společností“. Zdá se tedy, že opravdovou renesanci nových technologií bude i nadále zažívat Asie, konkrétně Čína.