Kde je dno české nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti podle dat ministerstva práce a sociálních věcí klesá už přes čtyři roky. Nabízí se tak otázka, jestli už se dostala na své dno, neb o jestli má ještě prostor pro další pokles.

Jednou možností, jak hledat odpověď, je všimnout si vývoje druhé míry nezaměstnanosti, kterou máme v Česku k dispozici, takzvané obecné míry nezaměstnanosti. Tu počítá Český statistický úřad a je založená nikoli na číslech z úřadů práce, nýbrž na odpovědích lidí „z ulice“ na dotazy pracovníků ČSÚ.

Obecná míra nezaměstnanosti podle všeho už svého dna dosáhla: své klesání od poloviny roku 2013 zastavila zhruba na počátku tohoto roku a od té doby kolísá kolem úrovně 2,4 procenta. Už dávno se tedy měl zastavit i pokles oné registrované míry – tedy za předpokladu, že ob ě míry měří zhruba totéž. Tento předpoklad se zdál být platný zhruba do roku 2012. Poté se však registrovaná míra začala pohybovat zřetelně nad mírou obecnou; rozdíl činil občas i více než procentní bod. Letos nebo příští rok se ale možná dočkáme, že se obě míry zase sejdou: stačí, když ta obecná bude nadále stagnovat a registrovaná bude ještě pár měsíců pokračovat v poklesu směrem k té obecné. Svého dna na úrovni kolem 2,4 procenta by tak mohla dosáhnout i registrovaná míra, a to někdy v půlce příštího roku.

Toto dno samozřejmě není dáno žádným přírodním zákonem. Mohlo by být ještě níž, kdyby se podařilo vyřešit některé bolístky české ekonomiky.

Například značnou část nezaměstnaných tvoří jistě ti, kteří se brání práci proto, že veškeré vydělané peníze by stejně museli vydat na splácení svých obřích dluhů. Konkrétně tento druh nezaměstnanosti by se dal omezit, pokud by se podařilo zlepšit legislativu týkající se osobních bankrotů.

Michal Skořepa, analytik