Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Makroekonomika  |  09.10.2018 11:24:38

Nižší zářijová inflace překážkou dalšímu zvyšování sazeb nebude (Analýzy makroindikátorů)

Cenová hladina v Česku v září nečekaně silně poklesla. Nahoru ji tlačily ceny pohonných hmot a potravin, nicméně slevy v dopravě a snížení jádrové inflace mělo větší efekt. Inflace sice o dvě desetiny zvolnila a v dalších měsících možná ještě zpomalí, nicméně pod dvě procenta by se dostat neměla a současná úroveň by neměla zabránit ČNB ve zvýšení sazeb na listopadovém zasedání. Nedostatek pracovní síly bude totiž i nadále tlačit na vyšší mzdy a tím zvyšovat náklady firem. Nedostatek kapacit se projevil také v bilanci zahraničního obchodu za srpen, která znovu zaznamenala meziroční zhoršení.    

Cenová hladina v Česku v září meziměsíčně poklesla o 0,3 %. Nahoru ji tlačily ceny pohonných hmot, které vzrostly o 0,7 % a ceny potravin, které se zvýšily o 0,9 %. Naopak sezónnost v cenách dovolených významně přispěla k poklesu jádrových cen, které se podle našeho výpočtu snížily o výrazných 0,6 %. Last minute slevy zájezdů byly letos pravděpodobně ještě větší než obvykle. Nicméně celé snížení jádrových cen nemůžeme přičíst pouze sezónnosti. Ceny se snížily například i v oblastech bytového zařízení a zdraví. Inflační tlaky do jádrových cen tak v září dočasně opadly. Domníváme se však, že jde pouze o jednorázový výkyv. V cenovém vývoji se projevilo také zavedení slev na jízdné pro studenty a důchodce. Regulované ceny se tudíž propadly o 0,7 %.

V meziročním vyjádření jádrová inflace podle našeho výpočtu zpomalila na 2,2 % z 2,5 % v srpnu. Výpočet centrální banky by měl ukázat jádrovou inflaci na stejné úrovni. Ceny pohonných hmot jsou meziročně vyšší o 11,5 %. Ceny potravin v září vzrostly o 1,4 % y/y a meziroční dynamika regulovaných cen zpomalila na 1,7 %. Srpnová prognóza centrální banky předpokládala zářijovou inflaci na 2,5 %, nicméně díky červencovém propadu cen potravin se realita od této prognózy výrazně odchýlila již pro červencová data. Z tohoto pohledu tak dnešní číslo pro ČNB nemůže být fatálním zklamáním. 

V říjnu a listopadu by inflace měla mírně zvolnit a přiblížit se dvouprocentní hodnotě. Nicméně na začátku roku očekáváme její prudké zrychlení. Zaslouží se o to ceny energií, zejména elektřiny. Její cena na burzách totiž strmě roste a distributoři ji tak pro příští rok kupují za mnohem vyšší ceny než vloni. V první polovině příštího roku by kvůli efektu statistické základny měla zrychlit i jádrová inflace. Vloni se totiž růst jádrových cen nečekaně zaseknul. Letos by k tomu dojít nemělo. Mzdový růst se nezastaví a bude tlačit náklady firem nahoru. Navíc letošní špatná úroda začne již brzy zvedat ceny potravin. To, že inflace zrychlí, vidí i centrální banka. Ta tedy podle nás bude pokračovat v normalizaci měnové politiky. Očekáváme, že sazby zvedne ještě letos v listopadu. V příštím roce pak naše prognóza počítá s dalším trojím zvedáním úroků. Její klíčová sazba by se tak měla dostat na 2,5 %.

Zahraniční obchod brzdí nedostatek výrobních kapacit

Bilance zahraničního obchodu skončila v srpnu v mírném přebytku na úrovni 2,3 mld. CZK. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to představuje zhoršení o 2,6 mld. CZK. To není překvapivé, podíváme-li se na vývoj průmyslové produkce, která v srpnu svými výsledky příliš neoslnila. Promítl se zde jak vliv letních dovolených, tak i problémy s kapacitními omezeními, na které domácí firmy narážejí.

I v srpnu pokračoval trend, který sledujeme již od začátku letošního roku. Dovozy opět rostly rychlejším tempem než vývozy (4,4 % vs. 5,5 %). Promítají se zde dovozně náročné investice i poptávka spotřebitelů po zahraničním zboží. Na straně exportů nebrzdí vývoz pokles zahraničních objednávek, ty se naopak vyvíjejí slibně. Problémem jsou kapacitní limity, na které domácí výrobci narážejí.  To je patrné například v oblasti automobilového průmyslu, kde se aktivum obchodní bilance v srpnu meziročně snížilo o 1,9 mld. CZK. Zhoršilo se i saldo ostatních dopravních prostředků a zařízení. Na bilanci s ropou a zemním plynem dopadly vyšší ceny na světových komoditních trzích. Nedostatek výrobních kapacit, především z titulu chybějící pracovní síly, se budou na výsledcích českého zahraničního obchodu podepisovat i nadále. Investice se časem sice propíší do vyšší produktivity a rozšířených kapacit, to však zabere ještě nějaký čas.
Autor: Viktor Zeisel

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688