Ranní glosa: PMI rozhodně nepotěšil… nikde
Začátek měsíce bývá vždy ve znamení zveřejnění indexů nákupních manažerů (PMI) a nejinak tomu bylo i v říjnu. Už letmý pohled na jeho výsledky za ČR, Německo, Francii, Itálii nebo celou eurozónu ukazuje, že tentokrát PMI šel v podstatě všude směrem na jih. Začněme u českého indexu, který skončil především v důsledku slabého růstu nových zakázek na téměř dvouletém minimu. Ač je výsledek nových objednávek slabší než v předchozích měsících, stále platí, že rostou a některým firmám se stále nedostávají pracovníci na realizaci již rozdělané práce. Jde tak jen o další potvrzení hypotézy, že ekonomika se přiblížila k hranici svých technologických a lidských kapacit. Nakonec i růst nákladů a následně i prodejních cen je toho vlastně také dokladem. Pro průmysl, který do třetího čtvrtletí vstoupil s velmi silným růstem, to znamená, že na konci kvartálu už s tak silnými přírůstky počítat nemůžeme. A současně, že průmysl, který doposud působil jako motor celé ekonomiky, bude i důvodem jejího zpomalování. Nikoliv proto, že by neměl komu co prodávat jako před deseti lety, ale proto, že už o moc více vyrábět vlastně snad ani nemůže.
Optimismu nepřidala ani data z eurozóny. Německý PMI se dostal na dvouleté minimum, nicméně se podobně jako ten český nachází bezpečně nad psychologickou hranicí 50. I v Německu jdou nižší výsledky na vrub slabším zakázkám, respektive poklesu zahraničních objednávek dotýkajících se především zboží investičního charakteru a automobilů. Za tímto výsledkem můžeme vidět obavy z eskalace obchodní války či živelného brexitu, které vedou k odkladům objednávek, spíše než všeobecnou nasycenost poptávky po německých exportech, tedy snad s výjimkou automobilového průmyslu. Vzhledem k už šest let trvajícímu boomu na trhu automobilů v EU by právě tam ochlazení nemělo být až takovým překvapením. Slabší objednávky hlásí rovněž francouzské a italské průmyslové firmy. Na italských číslech lze však najít minimálně dva zajímavé leč nepříliš lichotivé momenty. Nízké zakázky způsobuje především slabá domácí poptávka a tím druhým je fakt, že italský PMI skončil přesně na padesátce, tedy na hranici mezi růstem a propadem. To o dobré kondici předlužené italské ekonomiky rozhodně nic dobrého nevěstí.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz