(Kurzy.cz)
Na důchody a státní platy jde letos o dvě desítky miliard a něco více než loni. Rozpočet zůstává v přebytku jen díky evropským penězům a slabším investicím
Státní rozpočet zůstal ke konci září třetí měsíc v řadě v přebytku. Ten je jen nepatrně nižší, o necelou 1,4 miliardy korun, než loni. Výrazně lepší hospodaření než letos vykázal státní rozpočet v historii ČR za období od ledna do září pouze v roce 1994 (přebytek 25,6 miliardy korun), 2005 (25,7 miliardy), 2007 (36,3) a 2016 (82,3). Rozpočet však přebytek vykazuje pouze díky penězům z evropských fondů. Bez nich by byl ve deficitu 5,2 miliardy korun.
Ke konci roku se schodek dostane do schodku kvůli tradičně vyšším výdajům ke konci roku a také kvůli výdajům, které nebyly při sestavování rozpočtu předpokládány, jakou jsou ty související s již zavedenou slevou na jízdné vlakem. Rozpočtový deficit však skončí s mnohem nižším schodkem, než je rozpočtovaný deficit padesáti miliard korun. Skutečný deficit bude zřejmě jen zhruba pětinou této sumy. Díky přebytkovému hospodaření krajů a obcí letos veřejné rozpočty skončí v souhrnu v přebytku.
To však nic nemění na tom, že některé z výdajů jsou nadměrné a při nadcházejícím cyklickém útlumu ekonomiky zatíží veřejné finance více, než je zdrávo. Například výdaje na platy hrazené ze státního rozpočtu letos v září meziročně rostly o bezmála deset miliard korun, neboli takřka o 13 procent. Platový růst ve veřejné sféře je tak nadále jeden z nejrychlejších v EU. Citelně navíc rostou také důchody, meziročně o zhruba 13,5 miliardy, neboli 4,3 procenta.
Naštěstí se daří oživovat investiční činnost státu. Investiční výdaje stoupají meziročně o bezmála 20 miliard korun. To znační nárůst o více než 47 procent. I když v investičních výdajích jsou stále rezervy, tento nárůst představuje výrazné zlepšení oproti loňsku. To však byl rok nebývalé slabé investiční činnosti státu, pročež i příslušná srovnávací základna meziroční komparace je letos nemístně nízká a tedy ne zcela vypovídající.
Právě stále nižší než adekvátní investiční aktivita státu ve spojení s růstem daňového inkasa a růstem příjmů z fondů EU jsou klíčovým důvodem letošního mírnějšího než předpokládaného schodku. I v září nadále pokračoval poměrně rychlý nárůst inkasa DPH, což svědčí o tom, že jde nejen o výsledek nynější ekonomické prosperity, ale částečně také opatření na podporu výběru daní, zejména kontrolního hlášení a v menší míře i EET.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUNDPoslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz