Skrytá tvář Itálie a náraz populismu na zeď reality

Nadia Gharbi z investiční společnosti Pictet upozorňuje na jeden rys Itálie, který může být oku běžného pozorovatele skrytý: Jde o zemi s vysokou mírou chudoby. Ukazuje na to například podíl lidí, jejichž životní podmínky jsou vážně ovlivněny nedostatkem zdrojů. Ten v evropských zemích sleduje Eurostat a Itálie je na tom podle tohoto měřítka mimořádně špatně.

Eurostat konkrétně sleduje podíl lidí, který si nemůže dovolit minimálně čtyři z následujících položek: Placení nájmu či splátky hypotéky, placení vody nebo energií, týdenní dovolenou, jídlo s kuřecím či rybím masem (nebo jejich vegetariánské ekvivalenty) každý druhý den, telefon, pokrytí nečekaných finančních výdajů, barevnou televizi, pračku, automobil a vytápění příbytku tak, aby v něm bylo přijatelné teplo.

Itálie má podle tohoto měřítka nejvyšší míru „materiálové deprivace“ mezi velkými evropskými zeměmi. Nová předběžná data sice ukazují, že míra této deprivace klesla z 12,1 % v roce 2016 na 9,2 % v roce 2017, ale jak ukazuje následující obrázek, nachází se stále mimořádně vysoko. Nejníže leží materiálová deprivace v Německu, kde navíc soustavně klesá. Dobře je na to v tomto ohledu i Francie a v posledních letech se ukazatel znatelně snižuje i ve Španělsku:

Podle Pictetu je vysoká materiálová deprivace argumentem pro fiskální expanzi v Itálii. „Vláda nyní provádí výpočty potřebné před prezentací návrhu rozpočtu pro rok 2019. Jak se dalo čekat, jednání v Římě jsou napjatá. Obě vládní strany Liga a Hnutí pěti hvězd byly zvoleny i díky slibům mohutné fiskální expanze, jenže tyto jejich plány naráží na pravidla EU. Vůdce Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio například sliboval, že zavede univerzální základní příjem, což jeho hnutí přineslo hodně hlasů, ale v praxi by šlo o mimořádně nákladnou rozpočtovou položkou,“ píše Pictet.

Gharbi se domnívá, že plná implementace podobných volebních slibů není realistická. Vše pak podle ní pravděpodobně skončí s tím, že „vláda uskuteční malé části svých volebních slibů, aby skončila s rozpočtovým deficitem blízko 2 % HDP“.

Zdroj: Pictet