Víkendář: Život bez „Made in China“ možná není zase tak špatný nápad

Nové kolo amerických cel uvalených na čínské zboží je podle komentátora Bloombergu Leonida Bershidskyho v podstatě zdaněním amerického spotřebitele, který bude nyní za některé zboží platit více. Nejde o žádný velký náklad a Bershidsky patří k těm, kteří se domnívají, že v konečném důsledku mohou podobné kroky nakonec „vrátit do USA některá pracovní místa zničená čínskými dovozy“.

„V roce 2005 byly americké dovozy z Číny ve srovnání s dneškem zhruba poloviční a tehdy se novinářka Sara Bongiorni se svou rodinou pokusila žít rok bez nákupu čehokoliv, co bylo vyrobeno v Číně. Jenže její rodina si nakonec nebyla schopná koupit takové věci jako svíčky či spacáky. A někdy měli podezření, že čínské zboží kupují stejně, i když oficiálně jím nebylo,“ píše komentátor.

Taková závislost by znamenala, že současné uvalování cel je pro amerického spotřebitele velmi špatnou zprávou. Ekonom John Ross dokonce na základě studie z Oxford Economics z roku 2017 odhaduje, že průměrnou americkou domácnost budou Trumpovy tarify stát 850 dolarů ročně. Tato studie se ale opírá o předpoklad, že americká inflace byla díky dovozům z Číny snížena o 1 – 1,5 procentního bodu.

Liang Bai z University of Edinburgh ale tvrdí, že tento efekt je mnohem slabší a dosahuje asi 0,29 procentního bodu. A podle takového odhadu by pak byla mnohem níž i cla vyvolaná náklady amerických domácností. Sarah House a Ariana Vaisey z Wells Fargo Securities zase odhadují, že čínské dovozy, které nyní podléhají Trumpovým clům, představují jen asi 1,68 % celkových spotřebitelských výdajů amerických domácností.

U některých produktů budou cla cítit značně, příkladem mohou být pračky. Podle Bershidskyho ale výrazně konkurenční americký trh nedovolí dlouhodobý vysoký růst cen ani u podobných položek a „Trumpova obchodní válka nevytvoří pro amerického spotřebitele žádné peklo“. A na rozdíl od cel uvalených třeba na evropské automobily by cla na čínskou produkci nakonec mohla vést k návratu pracovních míst do výrobního sektoru. Akademické studie totiž ukazují, že právě čínské dovozy měly na americký výrobní sektor negativní dopad a tudíž by nyní mohl fungovat opačný efekt.

„Trump dal jasně najevo, že mu na mírné inflaci nezáleží tolik jako na vyšší tvorbě pracovních míst. Tento postoj jde proti ortodoxnímu přístupu, ale pro spotřebitele neznamená žádnou katastrofu. Výsledky experimentu, který v roce 2005 provedla Bongiorni, by dnes nemusely být tak extrémní v případě, že by cla zůstala dál v platnosti. Možná, že snahy o život bez Made in China nejsou zase tak špatný nápad,“ míní Bershidsky.

Zdroj: Bloomberg