Co způsobilo poslední velkou finanční krizi, způsobí i tu příští

Američtí poskytovatelé hypoték prodali budoucí výnosy z mnoha hypoték formou cenných papírů. Ty dostaly od ratingových agentur top hodnocení a koupila si je spousta investorů i mimo USA.

Když mnohé americké domácnosti přestaly své úvěry splácet, nebylo jasné, kteří investoři v různých zemích budou mít potíže se splácením svých vlastních dluhů. Rozšířila se vlna nedůvěry. Mnohé finanční instituce neměly dostatek hotovosti a některé došly až k bankrotu.

Jádrem tedy byl skokový nárůst asymetrické informace: věřitelé najednou ztratili jistotu, že jejich dlužníci budou řádně splácet své dluhy. Už americký ekonom George Akerlof ukázal, že takovýto problém de facto nejasné informace může vést až ke zhroucení daného trhu.

Žádný jiný šok nedokáže ve financích způsobit tak velkou krizi jako právě prudký nárůst vzájemné nedůvěry. Opakování krize hrozí v případě masivních podvodů, ledabylosti nebo plošného výskytu nějaké investiční mánie. Bránit by tomu měla zvýšená transparentnost tržních vztahů a nově zavedená opatření zaměřená na posílení obezřetnosti celého bankovního sektoru, takzvaná makroprudenční politika.