Září je jistota. Sázíme i na listopad

Česká národní banka v září zvýší úrokové sazby. Stane se tak již počtvrté v letošním roce. A tím vše nekončí, aktuální prognóza, stejně jako náš výhled, pracují s tím, že úroky porostou do konce roku ještě jednou, a to podle nás hned v listopadu.

Pro zvýšení úrokových sazeb mluví poměrně jasně ekonomické fundamenty. Inflace je dlouhodobě nad cílem ČNB po většinu letošního roku (vyjma tří měsíců), včetně jejího pozvolna zrychlujícího jádrového vyjádření, k tomu přidejme svižnou dynamiku mezd, které rostou nejrychleji za posledních 15 let (příští rok se navíc přidá zvýšení platů ve veřejné sféře), a jen mírně zpevňující korunu. Takový stav v podstatě vybízí k utažení měnových podmínek skrze úrokový kanál, který nahrazuje původní predikci České národní banky, jež pracovala s výrazným přispěním kurzového kanálu.

Komentáře členů bankovní rady nás přesvědčují, že to centrální banka vidí podobně a že se ve středu 26.září hiku dočkáme. Již na začátku měsíce se takto vyjádřil viceguvernér Mojmír Hampl. Ten ve spojitosti se zveřejněnou statistikou vývoje mezd za druhý kvartál uvedl, že jde o další důvod pro to, aby centrální banka zvýšila sazby. Jako další promluvil člen bankovní rady Vojtěch Benda, který poukázal na proinflační vývoj kurzu a na, byť ne závaznou, prognózu vývoje průměru 2T repo sazby dosahujícího k čtvrtému čtvrtletí 1,68 %, což ve srovnání s aktuální hodnotou odpovídá ještě dvěma kolům zvyšování.

Podle dalšího člena bankovní rady Oldřicha Dědka je prostor po zvýšení sazeb v krátkém období otevřený, což podporují i dosavadní zveřejněná data ve srovnání s prognózou. Výčet nakonec uzavírá sám guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten nejprve pro agenturu Reuters uvedl, že v září očekává vážnou debatu o zvýšení úroků, přičemž, jak sdělil sám za sebe, se mu tento krok nejeví jako něco, čím by bankovní rada mohla cokoliv zkazit. Argumentů proti úrokovému hiku je podle Rusnoka jen velmi málo, případně je hodnotí jako slabé.

Na konferenci v Olomouci poté Rusnok přidal, že nevidí jakékoliv důvody, proč s příštím zvýšením sazeb vyčkávat. Pozdržení vyšších úroků o měsíc, resp. měsíc a půl, dle Rusnoka nepřinese nic nového. Rozdíl prý nevidí ani v tom, pokud by úroky po září vzrostly ještě před koncem roku, nebo na začátku toho příštího.

Suma sumárum, zářijové zvýšení sazeb považujeme za jistotu. Vyplývá to nejen z komentářů představitelů ČNB, z vývoje kurzu, ale rovněž i z derivátového trhu, kde pravděpodobnost hiku dosahuje více než 80 %, což se blíží hodnotám z posledních dvou zasedání ČNB, na nichž byly úroky zvýšeny. Vzhledem k takto nastaveným očekáváním je však potřeba vzít v potaz fakt, že reakce koruny na samotné zvýšení bude velmi omezená. Koneckonců posílení koruny, jako reakce trhů na očekáváné zvýšení sazeb, je vidět už nyní, skoro 2 týdny před zasedáním bankovní rady. Vedle toho hrají roli navíc stále aktuální globální rizika, především ze strany výprodeje aktiv na rozvojových trzích, který jsme pozorovali relativně nedávno.

Poněkud jiná situace by mohla nastat, pokud by bankovní rada ČNB přistoupila k netradičnímu kroku zvýšení sazeb o více než 25 bazických bodů. Ostatně v srpnu, jak uvádí zápis z tohoto zasedání, prognóza naznačila hike o 50 bazických bodů. Tehdy však převážily názory preferující postupné zvyšování sazeb. Podle nás tomu tak bude i v září. Současná nejen domácí, ale i zahraniční situace nevyžaduje takto razantní krok, proto nečekáme, že by se koruna měla posunout na výrazněji silnější hodnoty.

A co se týče listopadu, pracujeme se scénářem, kdy výše zmiňovaný vývoj ekonomických fundamentů, od inflace přes mzdy až po kurz koruny, vydrží i nadále. K tomu si navíc připočtěme odchod dvou členů bankovní rady, včetně Mojmíra Hampla, dlouhodobě nejhlasitějšího jestřába bankovní rady, který by se mohl chtít na svém posledním, tj. listopadovém, zasedání rozloučit zvýšením sazeb. A jelikož se bankovní rada, viděno historickou perspektivou, vyhýbá zvyšování sazeb v prosinci, vidíme tak vysokou pravděpodobnosti i pro zvýšení v listopadu. A to i přesto, že připouštíme existenci vnější rizik jako nestabilitu finančních trhů v rozvojových zemí.

Text původně vyšel na serveru Kurzy.cz v rubrice Big Expert .

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.