Rizika dle ECB: Protekcionismus, volatilita a nově i rozvojové trhy

Evropská centrální banka se nadále drží svého plánu. Program kvantitativního uvolňování bude po září osekán na polovinu, a to v měsíčním objemu 15 miliard euro, přičemž jeho konec by měl přijít na konci letošního roku, avšak zůstává otevřený v závislosti na datech z evropské ekonomiky. Sazby pak zůstaly beze změny, což je stav, který by měl setrvat alespoň do léta 2019. Změny byly provedeny pouze v aktuální prognóze růstu a v oblasti přítomných rizik.

V oblasti růstu přinesla nová prognóza mírné zhoršení, a to pro rok 2018 a 2019 ve srovnání s předchozí verzí. Stalo se tak především z důvodu slabšího příspěvku zahraniční poptávky. Růst ekonomiky starého kontinentu jinak zůstává široce rozprostřený, spotřeba je podpořena rostoucí zaměstnaností, která reflektuje reformy trhu práce, a rovněž i rostoucími mzdami. Investice pak profitují především z příznivých finančních podmínek, rostoucí ziskovosti firem a ze solidní poptávky.

Celkově byla rizika růstu opět vyhodnocena jako vyrovnaná. Avšak objevují se oblasti, které v poslední době nabývají na významu. Jedná se především o sílící protekcionimus, volatilitu finančních trhů a nově, ve srovnání s výstupem z předchozího jednání ECB, i zranitelnost rozvojových trhů.

A právě na tyto faktory se během tiskové konference zaměřil guvernér ECB Draghi. V případě rozvojových trhů poukázal na fakt, že jde především o ty země, jež jsou fundamentálně zranitelné, například mají vysoké deficity běžných účtů a státního rozpočtu. Dopady na evropskou ekonomiku z dění kolem těchto emerging markets však centrální banka nepozoruje.

Jako další Draghi zmínil volatilitu finančních trhů, za kterou dle jeho slov stojí především změny v měnové politice. Poslední probíraný faktor, rostoucí protekcionismus, se dle šéfa ECB projevil i v samotné prognóze centrální banky (zhoršení výhledu růstu z důvodu slabší zahraniční poptávky). Započítány do výhledu však byla pouze již přijatá a aplikovaná opatření. ECB ve svém výhledu totiž nikterak nespekuluju ani nezahrnuje žádné hrozby.

Vedle toho Draghi zmínil i rizika rychlejšího růstu. Do této skupiny podle něj spadá fiskální politika, obnova jednotlivých ekonomik a stejně tak i pozitivní vývoj v oblasti mezd.

Mzdy byly také jednou ze složek, které guvernér ECB vyzdvihl ve svém komentář k inflaci. Byť centrální banka ponechala inflační prognózu beze změny, Draghi vyjmenoval hned několik složek přispívajících k odeznění inflačních rizik. Vedle mezd jde o nákladové tlaky či o využití kapacit ekonomiky eurozóny.

Euro reagovalo na zasedání ECB posílením. Byť byl výhled růstu eurozóny mírně snížen, trhy slyšely především na pozitivně vyznívající komentář ohledně inflace. Vedle toho společné měně pomohl i slabší dolar, který byl oslaben oproti očekávání horším výsledkem americké inflace za srpen.

Celkově platí, že Draghi a spol. nemají kam spěchat. Možnost dřívějšího zvýšení úrokových sazeb než před zářím 2019 v tuto chvíli nevidíme jako reálnou, což ostatně potvrzují i odhady trhu měřené krátkodobou sazbou OIS. A tento stav potrvá i nadále, pokud se nedočkáme extrémnějšího výkyvu, ať už v oblasti růstu či inflace.