Pracující Češi nejdéle marodí s bolavými zády, léčba trvá i měsíce

Češi nejvíce času promarodí s bolestmi zad a svalů, často je zdravotní potíže z pracovního procesu vyřadí i na několik měsíců. Je to přitom začarovaný kruh - často totiž za bolest zad může právě stres a námaha v zaměstnání.

V ohrožení přitom jsou hlavně dvě skupiny zaměstnanců - kancelářské "krysy" a také ti, kteří naopak pracují manuálně.

"V obou případech jsou dlouhodobě zatěžovány jen některé svalové skupiny, zatímco jiné zůstávají nevyužité. Práce s počítačem je původcem problémů většiny našich klientů, které trápí bolesti zad v oblasti krční a bederní páteře, bolesti hlavy nebo cítí nepříjemné útlaky nervových vláken v ‚karpálním tunelu‘ v zápěstí," popisuje fyzioterapeutka Iva Bílková.

Podobné problémy musejí řešit i ti, kteří vykonávají těžkou, fyzicky namáhavou práci. "V přetěžovaných měkkých strukturách dochází k tuhnutí, omezení rozsahu hybnosti a vzniku bolestivého neinfekčního zánětu,“ vysvětluje Bílková.

Na rozšíření nemocí svalového aparátu v populaci poukázala Zpráva o zdraví obyvatel České republiky z roku 2014. Podle ní jsou druhým nejčastějším důvodem k pracovní neschopnosti svalové a kosterní problémy, hned po onemocnění dýchacích cest.

Pohybové problémy jsou zákeřné i tím, že se zdaleka netýkají jen starších lidí a navíc jejich vyléčení trvá v průměru nejdelší dobu.

Například v roce 2012 byla průměrná pracovní neschopnost s nemocí pohybového ústrojí 68 dní, přičemž marodil srovnatelný počet padesátníků i mladých lidí do 19 let. V přepočtu na pracovní dny (20 dní na měsíc) taková neschopnost znamená více než tři měsíce, tedy čtvrt roku absence.

"Už dávno neplatí, že nemoci pohybového aparátu postihují převážně starší ročníky, mladí lidé od teenagerů po čtyřicátníky jsou mezi nemocnými zastoupeni stejně jako lidé nad padesát let. U ekonomicky aktivních lidí je ale největší chybou, že vyhledají pomoc, až když pociťují intenzivní bolest, která je omezuje ve spánku, při sportu, v práci, a tím pádem i v jejich příjmech,“ upozorňuje Bílková.

Nejčastější pracovní nemoci, jejich příznaky a výskyt v profesích:

- syndrom karpálního tunelu (přetěžování zápěstí a ruky – práce s počítačovou myší, hudebníci): brnění ruky, oslabení jemné motoriky prstů, otoky prstů, tuhé zápěstí, bolest se projevuje i v klidu

- tenisový/golfový loket (křečovitý úchop bez uvolnění – zedníci, zahradníci, dentisté atd.): bolest v loketním kloubu, zvyšuje se při zvedání zátěže a vystřeluje směrem k zápěstí nebo k rameni

- cervikokraniální syndrom (vadné držení těla, předsunutá hlava – práce na počítači): bolesti krční páteře nebo hlavy, pískání v uších, bolest dásní či tlaková bolest za očima

- bolest mezi lopatkami, bederní páteře, v kříži, otoky nohou (napříč profesemi)