|
• Koruna se vůči euru v tomto týdnu i nadále pohybovala
především v rozmezí 25,70 – 25,80 CZK/EUR, avšak ke konci týdne se
obchodování přesunulo k úrovni 25,70 CZK/EUR. Na rozdíl od dalších
regionálních měn (HUF, PLN) byla koruna jen minimálně ovlivněna vývojem na
trzích emerging markets a významněji nereagovala ani na domácí
makroekonomická data.
• Tento týden byl nabitý domácími makroekonomickými statistikami. V pondělí
byl zveřejněn srpnový index PMI ve zpracovatelském průmyslu, jehož hodnota míně
poklesla na 54,9 bodu. Stále se však nachází vysoko nad hladinou 50 bodů,
která je předělem mezi expanzí a kontrakcí výrobní aktivity. V úterý byl
zveřejněn vývoj mezd za 2. čtvrtletí letošního roku. S růstem nominální mzdy
o 8,6 % r/r a reálné o 6,2 % r/r se vracíme na začátek tohoto století, kdy
mzdy rostly podobně rychlým tempem. Čtyři postřehy k růstu mezd – (1)
současný růst mezd převyšuje tempo růstu produktivity práce, což je
dlouhodobě neudržitelná situace, která může vést k oslabení konkurenceschopnosti
českých exportérů, (2) platy ve veřejném sektoru, o kterých rozhodují
politici, rostou rychleji než v podnikatelské sféře, (3) růst mezd v okolních
zemích (Maďarsko, Polsko, Slovensko), v Pobaltí a v Rumunsku je velmi
podobný, takže vzhledem k těmto zemím nákladová ztráta konkurenceschopnosti
zatím neprobíhá, (4) současný růst reálných mezd vytváří ideální prostředí
pro inflaci a tím pádem může Česká národní banka s klidným srdcem dále
zvyšovat úrokové sazby.
• Pokud propojíme úterní statistiku růstu mezd s červencovým růstem
maloobchodních tržeb, tak není překvapením, že tržby vzrostly o 5,6 % r/r a
výrazně k tomu přispívalo tzv. zbytné zboží. Ve čtvrtek byla zveřejněna
pozitivní data z průmyslu (10,3 % r/r), ze stavebnictví (15,8 % r/r) a trochu
smíšená ze zahraničního obchodu – dvouciferný růst exportu i importu, ale
schodková obchodní bilance ve výši 4,8 mld. korun. Tato
čísla svědčí o pokračující silné hospodářské aktivitě i na začátku 3.
čtvrtletí, a to navzdory tomu, že kapacity průmyslových podniků se pohybují
na svých limitech. Zatímco průmyslová produkce
bude v nadcházejících měsících zpomalovat, tak stavebnictví se po delší době
rozjíždí na vyšší obrátky, a to konečně i díky inženýrskému stavitelství. Ve
všech případech je však tyto výsledky statistik brát s určitou rezervou, a to
jak s ohledem na vyšší počet pracovních dnů v letošním červenci, tak i na
celozávodní dovolené, které letní čísla z průmyslu a zahraničního obchodu
pravidelně rok co rok zkreslují.
|
• Koruna vůči americkému dolaru sice v první polovině týdne
ztrácela a krátce se obchodovalo na úrovni 22,30 CZK/USD. Od středy však
začala koruna posilovat a v pátek zkraje odpoledne se kurz nacházel v okolí
hladiny 22,10 CZK/USD. Tyto řádky jsou psány před zveřejněním srpnových dat z
amerického pracovního trhu.
• Z americké ekonomiky v tomto týdnu chodila vesměs pozitivní čísla
podtrhující silný růst HDP i ve 3. čtvrtletí letošního roku. Silné nárůsty zaznamenaly předstihové ukazatele v podobě indexů
ISM ve zpracovatelském průmyslu (61,3 bodu) i v sektoru služeb (58,5 bodu). Zajímavé bude sledovat, jak dopadnou srpnové statistiky z
amerického pracovního trhu. Počítá se s tvorbou pracovních míst o necelých
200 tis. a poklesem míry nezaměstnanosti na 3,8 %. Růst mezd v USA však
zůstává i nadále poměrně slabý pod 3 % r/r a po očištění o inflaci je reálný
růst mezd nulový. Cla na dovoz čínského spotřebního zboží by navíc mohla
spotřebitelskou inflaci mírně zvýšit. Rychlejší růst reálných mezd a tím i
udržitelné spotřeby domácností je výzvou pro americkou ekonomiku v
nadcházejících čtvrtletích.
|
• Polský zlotý v tomto týdnu vůči koruně oslabil a zamířil
několik haléřů pod hladinu 6 CZK/PLN. Ve druhé polovině týdne se obchodovalo
kolem úrovně 5,95 CZK/PLN, což jsou nejslabší hodnoty zlotého od poloviny
letošního srpna.
• V pondělí zveřejněný srpnový index PMI ve zpracovatelském průmyslu
poklesl na 51,4 bodu, tedy výrazněji, než se očekávalo. Navíc
je hodnota srpnového PMI nejslabší za posledních 22 měsíců a pokles
exportních objednávek je nevyšší od července 2014. Pro
polský průmysl tedy v tomto směru žádné dobré zprávy. Další výraznější pokles
PMI však v nadcházejících měsících neočekávám, když situace ve
zpracovatelském průmyslu by se měla spíše stabilizovat, a to jak v Polsku,
tak i v eurozóně.
• Po srpnové odmlce zasedala v tomto týdnu Polská centrální banka (NBP). Úrokové sazby zůstaly podle předpokladů nezměněny, když hlavní
úroková sazba setrvává na hodnotě 1,50 % od března 2015. NBP poměrně pozitivně hodnotila současný hospodářský vývoj s
tím, že v nadcházejících letech očekává snížení dynamiky růstu HDP. Co se
týká inflace, tak NBP očekává, že se bude po delší dobu pohybovat v blízkosti
inflačního cíle, tj. v případě NBP kolem 2,5 %. Podle guvernéra NBP A.
Glapińskieho zůstanou úrokové sazby beze změny i v roce 2019 a možná i po
větší část roku 2020. Je evidentní, že NBP se zvýšením sazeb vyčkává na
Evropskou centrální banku (ECB), která první zvýšení sazeb zatím předběžně
indikuje na 2. polovinu příštího roku. Můj osobní názor je, že minimálně
ještě rok NBP skutečně se sazbami hýbat nebude a k prvnímu zvýšení by mohla
přistoupit až ke konci roku 2019 s ohledem na vývoj tamní ekonomiky.
|
• Obchodování na hlavním měnovém páru bylo v tomto týdnu
především o hledání směru. Euro sice v první polovině týdne oslabovalo, avšak
hladina 1,153 USD/EUR vystavila stopku dolarovým ziskům. Ve druhé polovině
týdne se kurz nacházel v rozmezí 1,16 - 1,165 USD/EUR. Tyto řádky jsou psány
před zveřejněním srpnových dat z amerického pracovního trhu.
• Makroekonomická data zveřejněná v tomto týdnu v eurozóně byla smíšená. V
první polovině týdne byla zveřejněna finální čísla indexů PMI za jednotlivé
země i za eurozónu jako celek. Výsledná hodnota složeného (zpracovatelský
průmysl + služby) PMI indexu za eurozónu činila 54,5 bodu. Z
tohoto pohledu dochází ke stabilizaci PMI a tím pádem i hospodářského růstu v
eurozóně na nižších, avšak udržitelnějších hodnotách. Jako zklamání a zároveň varování lze naopak hodnotit pokles
červencových německých průmyslových objednávek.
• Je nutné zmínit, že určitá nejistota ohledně hospodářského vývoje v
eurozóně pro druhou polovinu letošního roku přeci jen přetrvává. Rizik je
hned několik, když tím hlavním je nejistota ohledně nastavení obchodních
vztahů mezi EU a USA. Dalším rizikem je brexit. A v neposlední řadě existují
rizika v některých zemích EU, když nejsledovanější je Itálie. Výnosy
italských dluhopisů sice od začátku týdne poklesly, avšak vyjednávání o
schodku italského státního rozpočtu na příští rok nebudou jednoduchá a mají
potenciál tamní dluhopisy opět rychle katapultovat nahoru.
 | | | |
RSS
Přebírání zpráv
