Perly týdne: Spálení investoři, Trumpův dárek akciím a naše (ne)referenda

Spálení investoři: Reuters tvrdí, že „prominentní shortseller Andrew Left zažaloval společnost Tesla a jejího ředitele Elona Muska“. Důvodem má být Muskův předchozí plán na odchod Tesly z veřejného trhu. Jím měl podle investora „spálit“ právě ty, kteří mají jako on na akcii otevřeny krátké pozice a tudíž spekulují na pokles jejich ceny.

Left stojí v čele společnosti Citron Research a navrhuje skupinovou žalobu kvůli „nepravdivým a zavádějícím informacím, které poškodily investory s krátkými pozicemi a všechny, kteří doufají v pokles ceny akcií Tesly“. Tato žaloba by podle Reuters měla být už „minimálně sedmá“ poté, co Musk na počátku srpna překvapil investory s tím, že by mohl Teslu stáhnout z trhu s odkupní cenou na 420 dolarech na akcii. Tehdy také tvrdil, že financování této transakce má zajištěno, posléze ale od plánu upustil. Investoři s krátkými pozicemi si půjčují akcie, které jsou podle nich předražené. Pak je prodají s tím, že je později koupí za nižší cenu.

Býk poběží i příští rok: CNBC poukazuje na údajně první odhad vývoje na akciovém trhu v příštím roce. Ten přichází z dílny Credit Suisse a tvrdí, že index S&P 500 se dostane na 3 350 bodů. Hlavní stratég banky Jonathan Golub tedy předpokládá, že ze současných úrovní by měl index posílit o více než o 15 %. Podle jeho názoru nebude tento vývoj již tažen rostoucí ziskovostí obchodovaných společností tak, jak je tomu letos. Stratég se domnívá, že dojde k růstu valuačních násobků, protože „investoři budou ochotnější platit prémii za nejlepší akcie v technologiích a v odvětví spotřebního zboží“.

Golub již letos uklidňoval investory před přílišnými obavami z obchodních válek, růstu inflace a poklesu ziskovosti firemního sektoru. Tyto obavy podle něj mají určitý základ, ale investoři jim propadli příliš a naopak podceňovali pozitivní scénáře. „Následujících 16 měsíců bude pro investory složitým obdobím charakterizovaným invertující výnosovou křivkou, možným negativním vlivem voleb v USA a pokračujícím utahováním americké monetární politiky. I přes tato rizika se ale domníváme, že solidní ekonomický růst a nízké riziko recese budou pomáhat trhu nahoru“, píše Credit Suisse.

Další dárek investorům: CNBC informuje i o tom, že americký prezident Donald Trump údajně zvažuje propojení daní z kapitálových zisků s výší inflace. Tuto myšlenku má prosazovat zejména jeho ekonomický poradce Larry Kudlow a ministr financí Steven Mnuchin, ale uvažovaly o ní i předchozí vlády, včetně té prezidenta George H. W. Bushe. Podle CNBC by takový krok odpovídal snížení daní z kapitálových zisků v hodnotě 100 miliard dolarů a těžili by z něj zejména akcioví a realitní investoři. Nový systém by konkrétně umožňoval úpravu hodnoty aktiva o inflaci v době jeho prodeje, což by mělo za následek zmíněné daňové úspory pro investory.

EU ve smrtelném nebezpečí: Politico cituje rozpočtového komisaře EU Günthera Oettingera, podle kterého je evropský projekt „ve smrtelném nebezpečí a to kvůli jeho nepřátelům uvnitř i vně Unie“. Rychlé schválení nového návrhu rozpočtu EU by podle komisaře ukázalo, že Evropa je stále akceschopná. Oslabit Unii podle něj chtějí země jako Polsko, Maďarsko, Rumunsko, či italská vláda. K tomu se přidávají autokraté z vnějšku, mezi které patří Vladimir Putin, Recep Tayyip Erdogan, či „chytří Číňané“. Oettinger se také domnívá, že vláda Německa (tedy jeho rodné země) nevykazuje dostatečné nadšení pro EU a to zejména co se týká rozpočtu.

Tvrdý, nebo měkký brexit: V jiném článku Politico cituje německou kancléřku Angelu Merkelovou, která se obvykle nevyjadřuje k jednání o brexitu, ale tentokrát učinila výjimku. Podle ní je nyní nejpravděpodobnější podepsání „velmi intenzivní obchodní dohody“. Nikdo podle ní nechce, aby rozhovory skončily neúspěchem, ale tuto možnost vyloučit také nelze. „Předpokládáme, že Británie se stane třetí zemí a základem pro naše budoucí vztahy bude velmi intenzivní obchodní dohoda“, uvedla konkrétně Merkelová.

Robotická Asie: Oblasti, kde lze lidskou práci nahrazují stroje, počítače a roboti, se neustále rozšiřují. Podle MMF je v tomto procesu nejdále Asie, kde celkový počet průmyslových robotů představuje celých 65 % celkového počtu těchto robotů na světě. Nejvíce se o to zasluhuje Čína a po ní Jižní Korea a Japonsko. V přepočtu na počet obyvatel je nejvíce robotů v Koreji, Singapuru, Německu a Japonsku. Graf porovnává podíly jednotlivých regionů a zemí na celkovém počtu robotů ve světě:

Rumunský tygr: Eurostat v následujícím grafu srovnává tempo růstu jednotlivých evropských ekonomik v druhém čtvrtletí tohoto roku. Nejlépe si vedou země jako Malta, Rumunsko a Estonsko, naopak nejhůře je na tom Dánsko, Řecko, Francie a Itálie, jejichž mezičtvrtletní růst je hluboko pod celou eurozónou i EU. Česká republika si vede naopak znatelně lépe než celá Unie a její růst je srovnatelný s Nizozemským:



… a u nás doma

Kratší pracovní doba: Domácí média si všímají nápadu ČSSD na zkrácení pracovní doby. Například idnes.cz cituje předsedu ČSSD a ministra vnitra i zahraničí Jana Hamáčka: „Pokud se podíváte do Německa, tak český pracovník odpracuje za rok o čtyři sta hodin více než pracovník v Německu.“ Samozřejmostí pro všechny zaměstnance bez rozdílu má být do budoucna podle ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jany Maláčové i pětitýdenní dovolená. Ve své volební kampani v Praze zase ČSSD slibuje i to, že lidé, kteří mají bydliště v hlavním městě, budou moci hromadnou dopravou jezdit úplně zadarmo.

Referenda ano, ale ne o EU: Aktuálně.cz přináší rozhovor s ústavním právníkem a bývalým děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Gerlochem, který kandiduje do senátu. Ten na otázku „hodí se do českého právního systému celostátní referendum?“, odpověděl: „Osobně se domnívám, že pro 21. století je a bude typické rozšíření přímé účasti občanů na rozhodování. Jsou k tomu vytvořené technologické podmínky, které dříve nebyly. Je také vyšší úroveň vzdělanosti občanů, takže není důvod, proč nerozšiřovat formy přímé demokracie.“

Právník ovšem dodal, že referendům musí předcházet relevantní diskuse. Na druhou stranu se domnívá, že „politici také nejsou odborníci a nikdy se nepředpokládalo, že by byli. Demokracie předpokládá, že v určitém rozsahu není rozhodování odborné, ale zvažuje i politické a společenské souvislosti. A to mohou zrovna tak posoudit sami občané jako jejich zástupci“. Zatímco je tedy „zbytečné, aby referendum nahradilo parlament, protože lidé mají jiné starosti, než se běžně zabývat řešením politických otázek…čas od času je namístě, aby se nějaká společensky závažná otázka předložila k referendu a rozhodlo se o ní přímo“.

A jak se právník dívá na možný ústavní zákon o vypsání referenda o vystoupení z EU? „Takový ústavní zákon bych nepodpořil, protože si myslím, že není taková situace, abychom vystupovali z EU. Domnívám se, že nyní je spíše otázkou aktivnější účast České republiky v rozhodování orgánů EU, naše aktivnější vystupování, prosazování zájmů České republiky a hledání spojenců mezi členskými státy tak, abychom byli více slyšet s konkrétními návrhy“.