Perly týdne: Příliš rychlá americká ekonomika, čekání na pokles technologií a vznikající Eurafrika

Ve světě…

FAANG dokupovat jen při poklesech: CNBC přináší rozhovor s „veteránem investic do technologického sektoru“ Paulem Meeksem. Ten tvrdí, že investoři by měli vlastnit velké technologické společnosti obchodované v USA známé pod zkratkou FAANG. To ale neznamená, že by těmto akciím nehrozily problémy – Meeks uvedl, že největší obavy v něm vzbuzuje Apple. Důvod je následující: „Tenhle ekosystém stojí na počtu uživatelů iPhonů a je vidět, že na trhu s iPhony i na celém globálním trhu s chytrými telefony nastává útlum“.

Skupinu FAANG tvoří Facebook, Amazon, Apple, Netflix a Google. Meeks, který stojí v čele společnosti Sloy, Dahl & Holst, řekl, že se mu líbí růstový výhled Amazonu, a zejména jeho aktivity v oblasti cloudových služeb a Amazon Web Services. „Vidíme, že Jeff Bezos postupuje tvrdě za svým a dělá dobrou práci, když rozkládá řadu odvětví mimo internet. Očekávám, že v tom bude pokračovat“, uvedl investor.

CNBC připomněla, že prodeje iPhonů v podstatě stagnují, ziskovost tlačí nahoru jejich rostoucí průměrné ceny a „většina býků sází zejména na rostoucí tržby ze služeb“. Meeks se ale domnívá, že stagnace prodejů telefonů se může negativně projevit i na růstu služeb. Býci jsou tak podle něj příliš optimističtí a ignorují vazbu mezi prodeji iPhonů a vývojem obratu ze služeb, která se sice se zpožděním, ale přece jen začne projevovat.

Meeks se domnívá, že valuace technologických akcií jsou obecně vysoko, takže je sám nehodlá přikupovat. A to samé doporučuje ostatním investorům. Nicméně „podíly v některých akciích FAANG bude dále držet“. „Spíše bych kupoval při poklesech, protože všechny tyhle akcie si projdou horším obdobím bez ohledu na to, jak pozitivně je trh nyní vnímá. Jde o hodně volatilní tituly“, dodal investor.

Realitní bubliny: Investiční společnost Bespoke přináší pohled na globální realitní trhy. O Austrálii a Kanadě se často hovoří jako o zemích, kde se ceny bydlení dostaly extrémně vysoko. V zemích jako Irsko, Dánsko, či Španělsko byly zase ceny vysoko před finanční krizí. Dnes se poměr cen nemovitostí k příjmům ve vyspělých ekonomikách pohybuje kolem 105 %. To znamená, že bydlení stojí v průměru tolik, kolik dosahuje roční příjem domácností. Na vrcholu poslední bubliny se za domy v Irsku platilo o 50 % příjmů více než nyní, v USA o 31 % příjmů více. Nejdražší zemí je nyní v tomto smyslu Nový Zéland, protože tam cena domů dosahuje 143 % příjmů – viz následující graf. „Není divu, že vláda nedávno prosadila zákon namířený proti vlastnění nemovitostí cizinci v této malé ekonomice“, píše Bespoke.

Pro akcie příliš rychlý růst: CNBC přináší rozhovor se známým stratégem Jimem Paulsenem z Leuthold Group. Ten varuje, že pokud americká ekonomika i nadále poroste tempem nacházejícím se blízko 4 % tak, jako v posledním čtvrtletí, může to vést k růstu inflace, mezd a výnosů vládních obligací na úrovně, které akciím uškodí. Jinak řečeno: vysoké tempo růstu by vedlo Fed k prudšímu utahování a v takových obdobích akcie často trpěly.

Paulsen také tvrdí, že obchodní spory, které nyní mají Spojené státy s řadou zemí, nedoléhají na akciový trh tolik, jak se někteří domnívají. A dodal: „Pokud bychom byli schopni uzavřít se severoamerickými zeměmi lepší dohodu, vytvoří to velký tlak na Čínu a také na Evropu. A bez přehánění by to mohlo vést k menším překážkám mezinárodnímu obchodu v budoucnosti. Z toho bychom pak těžili déle, než jen v letech 2018 a 2019“.

Zánik Evropy a Afriky: The Economist vysvětluje, že jednou zmizí Středozemní moře. „Afrika a Evropa do sebe pomalu naráží, tento proces už trvá asi 40 milionů let a mimo jiné vedl k vytvoření Alp a Pyrenejí. Tento pohyb kontinentů bude trvat ještě dlouho a asi za 50 milionů let se oba kontinenty spojí a stanou se Eurafrikou. Středozemní moře úplně zmizí a nahradí jej pohoří vyšší než Himaláje“, tvrdí The Economist.

O posunu kontinentů se mezi vědci běžně hovoří už od šedesátých let minulého století a The Economist tvrdí, že „následujících 50 milionů let už jde poměrně lehce predikovat“. Většina vědců se prý například shodne právě na tom, že Středozemní moře přestane nakonec existovat. Například Christopher Scotese z University of Texas tvrdí, že se obrátí i trend u Atlantiku. Ten se nyní rozšiřuje, ale „během následujících 200 milionů let se bude mezera mezi Eurafrikou a Amerikou uzavírat“. Jiní vědci ovšem tvrdí, že k obratu v trendu tu nedojde, Atlantik se bude dál rozšiřovat a Amerika se nakonec spojí s Asií.

… a u nás doma

Žádné přehřívání: Ihned.cz přináší tento týden rozhovor s ekonomem Janem Švejnarem, který působí v USA na Kolumbijské univerzitě. Ten „vstoupil do polemiky s Českou národní bankou a vyslovil se proti dalšímu rychlému zvyšování sazeb“. Švejnar konkrétně tvrdí, že se české hospodářství zatím nepřehřívá, protože nepřichází vlna zrychlující se inflace. Vyšší sazby by tak podle ekonoma zbytečně poškodily české podniky oproti evropským konkurentům.

„Další rychlé zvyšování může být kontraproduktivní,“ řekl Švejnar a dodal: „Pokud si mohou evropské firmy půjčovat za nulovou nebo velice nízkou úrokovou míru, a naše podniky a podnikatelé musí platit o procentní bod nebo o dva a půl bodu více, tak se to dříve nebo později projeví v konkurenční nevýhodě, zvláště u dlouhodobých investic“.

Kamiony na železnici: Ihned.cz informuje i o tom, že „každým dnem projede po českých cestách více než 50 tisíc kamionů. Ministerstvo dopravy proto s pomocí dotací plánuje více podpořit železniční a vodní dopravu, která je ekologičtější a nezůstávají po ní děravé dálnice“. Od poloviny září začne ministerstvo přijímat žádosti o dotace na výstavbu a modernizaci překladišť - míst, kde se přemisťují kontejnery s nákladem z kamionů na vlaky a lodě a naopak. Stát chce tímto způsobem podpořit takzvanou kombinovanou dopravu, kdy je náklad převážen co nejefektivněji za využití více dopravních prostředků.

Zdanit banky, telekomunikace a energetiku: Na seznam.cz tvrdí, že „před týdnem vyhrála ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová svou první velkou politickou bitvu o důchody. Teď rozjíždí další boj o minimální mzdu. Na rozdíl od penzí jde ale tentokrát přímo proti Andreji Babišovi.“ „Minulý týden zákonodárci definitivně schválili vládní návrh na zvýšení základní výměry penzí z 9 na 10 % průměrné mzdy, což zvedne důchody zhruba o 900 korun měsíčně. A navíc přiklepli penzistům nad 85 let další tisícikorunové přilepšení“, píše seznam.cz. Ministryně Maláčová v pořadu Výzva konkrétně uvedla: „Šla bych cestou posilování rozpočtových příjmů, například zavedením sektorových daní.“ Ty by se mohly týkat energetiky, telekomunikací a bank.