(Kurzy.cz)
Generali: V řadě případů již fakticky hovoříme o makroekonomické nerovnováze a jejím prohlubování
Hospodářský růst vede k poklesu nezaměstnanosti napříč Evropou, Česká republika si i nadále s přehledem drží pozici ekonomiky s nejnižší mírou nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně zůstala v červenci beze změny na úrovni 8,2 %, což je nejnižší úroveň za bezmála deset let, konkrétně od listopadu 2008.
Na úrovni 8,2 % se nezaměstnanost v eurozóně drží třetí měsíc v řadě, v meziročním vyjádření ale klesla o 0,9 procentního bodu a v dalších měsících bychom se mohli dočkat i absolutního poklesu míry nezaměstnanosti v eurozóně.
V Evropské unii jako celku klesla míra nezaměstnanosti z 6,9 na 6,8 % a je tak nejníže od dubna 2008.
K nízké a dále se snižující úrovni nezaměstnanosti v EU jako celku pak výraznou měrou přispívá vývoj ve středoevropském regionu.
V české ekonomice činila dle metodiky Eurostatu červencová úroveň míry nezaměstnanosti 2,3 % a nadále jde o s přehledem nejnižší úroveň v rámci celé EU.
Pokles míry nezaměstnanosti je obvykle spojen s tlakem směrem k rychlejšímu růstu mezd: platí to zejména pro ekonomiky, kde je nezaměstnanost opravdu nízká, což aktuálně platí zejména pro středoevropské ekonomiky, tedy nejen pro českou ekonomiku, ale také pro Maďarsko a Polsko.
Vývoj na trhu práce tak vede k růstu spotřeby domácností, jež je zejména v případě středoevropského regionu klíčovým tahounem růstu tamních ekonomik.
Hovoříme-li o klesající či historicky velmi nízké nezaměstnanosti, tak v řadě případů již fakticky hovoříme o makroekonomické nerovnováze a o zvyšování této nerovnováhy.
Opět to platí například o české ekonomice, kde je nedostatek pracovní síly zmiňován jako hlavní bariéra pro výraznější expanzi hospodářské aktivity v řadě odvětví.
Nízká nezaměstnanost a s ní spojený tlak na růst mezd a související růst spotřeby domácností se zároveň projevuje v růstu cenových tlaků, na což začínají reagovat centrální banky.
Plné využití produkčních kapacit v ekonomice a s tím související zrychlující růst mezd a vzlínání inflačních tlaků jsou pak faktory, jež v případě České republiky vedly v uplynulých dvanácti měsících k tomu, že měnově-politické úrokové sazby byly zvýšeny již pětkrát.
Vývoj mezd, jádrové inflace a stejně tak vývoj kurzu koruny by měly ČNB ve zbytku letošního roku dotlačit k dalšímu zvýšení úroků: dle mého názoru k němu bankovní rada přistoupí nejspíš na listopadovém zasedání, vyloučit tento krok ale nelze již v případě měnově-politického zasedání, jež se bude konat koncem září.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz