ČEZ v prvním pololetí vydělal 7,7 miliardy korun a potvrzuje celoroční výhled čistého zisku na úrovni 12-14 mld. Kč. Hodnota ČEZ vzrostla od začátku roku o téměř 47 miliard.

Provozní výnosy dosáhly 86,3 miliardy korun a meziročně po očištění o metodické změny IFRS stouply o 0,9 mld. Kč. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů klesla o 3 procenta na 29,8 TWh, přičemž výroba z jaderných elektráren vzrostla o 7 procent na 14,9 TWh. Za celý rok 2018 předpokládá Skupina ČEZ růst objemu výroby elektřiny z tradičních zdrojů o 2 procenta. Výroba elektřiny v segmentu nová energetika (tj. z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren) v prvním pololetí dosáhla 1,0 TWh, tj. stejné výše jako za prvních šest měsíců roku 2017.

„Výsledky prvního pololetí jsou v souladu s naším očekáváním, a proto potvrzujeme celoroční výhled hospodaření na úrovni čistého zisku i na úrovni EBITDA. V prvním pololetí se nám podařilo navýšit výrobu z jaderných zdrojů o 1,0 TWh díky úspěšné realizaci plánovaných odstávek a nižšímu rozsahu neplánovaných výpadků. Navíc jsme v Temelíně navýšili dosažitelný výkon bloku o 2 MWe. Od počátku roku vzrostla tržní kapitalizace ČEZ o téměř 47 miliard korun, navíc vyplatil ČEZ akcionářům téměř 18 miliard korun na dividendách,“ říká předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„Největší vliv na meziroční pokles EBITDA za první pololetí měl dopad růstu tržních cen elektřiny na dočasné přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby na druhé pololetí 2018. Tento dočasný negativní vliv ve výši 1,2 mld. Kč bude kompenzován ve druhém pololetí, protože vlastní dodávky elektřiny budou realizovány za hodnotu o 1,2 mld. Kč nad nominální hodnotou zajištění. Meziročně dále o 1,0 mld. Kč vzrostly náklady na emisní povolenky a neopakovaly se jednorázové kladné vlivy z roku 2017. Na úrovni EBITDA 2017 se jednalo o vliv dohody o narovnání se společností Sokolovská uhelná (+0,7 mld. Kč) a s bulharskou státní energetickou společností NEK (+0,4 mld. Kč). Na úrovni čistého zisku navíc v roce 2017 pozitivně přispěl jednorázový prodej nemovitostí v Praze (+1,1 mld. Kč) a zejména ukončení vlastnictví akcií MOL (+4,5 mld. Kč),“ vysvětluje místopředseda představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.

V souladu se střednědobou zajišťovací strategií ČEZ se rostoucí tržní ceny elektřiny promítají do hospodářského výsledku ČEZ se zpožděním. Celkové realizační ceny vyrobené elektřiny za první pololetí včetně dopadu zajišťovacích obchodů byly téměř stejné jako v prvním pololetí 2017 (vliv na výsledek meziročně -0,2 mld. Kč). Za celý rok 2018 již ČEZ očekává realizační ceny elektřiny z výroby vyšší než v roce 2017 a v roce 2019 se projeví současný růst cen ještě výrazněji.

„Velkoobchodní ceny elektřiny na rok 2019 stouply od začátku roku o více než 20 procent zejména vlivem růstu ceny emisních povolenek. Na příští rok máme nyní prodáno 77 procent plánované výroby za průměrnou cenu téměř 33 EUR/MWh, na rok 2020 je prodáno 48 procent výroby za průměrnou cenu 36 EUR/MWh a na rok 2021 je prodáno 19 procent za téměř 36 EUR/MWh,“říká člen představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.

V červnu byly stanoveny celoevropské cíle pro rok 2030: závazný cíl pro obnovitelné zdroje ve výši podílu 32 procent na hrubé konečné spotřebě energie a cíl energetické účinnosti 32,5 procenta. Oba ambiciózní cíle pomohou navýšit potenciál pro rychle rostoucí segment energetických služeb a obnovitelných zdrojů. ČEZ očekává celoroční tržby skupiny ESCO z nekomoditních produktů v souladu s celoroční ambicí na úrovni přesahující 16 mld. Kč, což předpokládá meziroční růst přes 23 procent.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v prvním pololetí poklesla o 0,2 procenta, po klimatickém a kalendářním očištění stoupla o 0,7 procenta.

Roman Gazdík, mluvčí ČEZ