Vlny horkého počasí nekončí. Zvykněte si, bude hůř, varují meteorologové

Meteorologové předvídají, že letošní léto bude nejteplejší v historii. Podobně extrémní teploty, které navíc trvají delší dobu, budou v letních měsících čím dál častější. Loni byla podle zprávy o stavu klimatu rekordní koncentrace skleníkových plynů.

S vlnou veder a sucha se potýká velká část Evropy. To nejhorší teprve přijde. 
Předpověď počasí: Rozpálený víkend, počasí nadále chystá až 35°C 

Krátký podzim a jaro, vlny veder v létě a mírná, deštivá zima. Tak budou zřejmě už brzy běžně vypadat roční období v Česku. Tropické teploty, které vydrží i několik týdnů, které pociťujeme právě nyní, tak nebudou ničím zvláštním.

"Trend je takový, že dlouhé vlny veder jsou stále častější. Naposledy se u nás podobná vyskytla v roce 2015. Dříve to bývalo tak jednou za 10 až 20 let a často nebyly tak dlouhé," uvedl David Prantl, meteorolog ze společnosti InMeteo.

"S určitostí ale nelze tvrdit, že také příští rok zažijeme podobně dlouhé období extrémních teplot, jako letos. I když je větší pravděpodobnost teplotně nadprůměrných prázdnin vyšší než teplotně podprůměrných," sdělila meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

Rok 2017 byl třetím nejteplejším v historii, letošek by ho mohl ještě předstihnout. Nadprůměrné bude především léto. "Ještě neskončilo, jeho vyhodnocení budeme mít až na konci. Je ovšem velmi pravděpodobné, že období zahrnující červen, červenec a srpen bude vůbec nejteplejší v historii měření," doplnil Prantl.

Podle Honsové už jsme podobné vlny veder zažili v minulosti, jen si to nemusíme pamatovat. "Viz roky 1947, 1993, 1994, 2003, 2006, 2015," vypočítala meteoroložka.

Ze zprávy o stavu globálního klimatu, kterou zveřejnil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), vyplývá ještě další děsivý trent. Rekordních hodnot loni dosáhly hlavně koncentrace skleníkových plynů v ovzduší.

Právě to má vliv na globální oteplování, kvůli němuž se pak mění klima také u nás. Kromě stále častejších veder a zkracujícímu se jaru i podzimu má více skleníkových plynů také další následky. "Je to úbytek srážek a také s ohledem na vyšší teploty větší výpar vody z půdy, je mnohem větší sucho než dříve," sdělil meteorolog.

"Změna přichází vlastně postupně už v posledních letech, to ale neznamená, že příští léto nemůže celé propršet. Rostoucí koncentrace skleníkových plynů v ovzduší má vliv hlavně na globální teploty, které nezadržitelně každým rokem rostou," doplnila Honsová.

Další rekord padl ve zvyšování hladiny světového oceánu. V průměru roste o 3,1 centimetru a od roku 1993 se zvýšila o 7,7 centimetru. Nejvíce hladinu ovlivňuje tání ledovců, které bylo loni také rekordní, a jev El Niňo, kvůli němuž se otepluje voda v Tichém oceánu.

 

„Změny i o 30 °C, které dříve přicházely v rozmezí několika dní, nebo i týdnů, tak se teď vyskytují ze dne na den. Často se stává, že dlouho trvá Zima, a najednou přijde jaro,“ vysvětluje Taťána Míková. O tom, proč nás v následujících letech čekají pravděpodobně podobně teplé dny jako letos mluvil s meteoroložkou České televize moderátor Jan Moláček.